Stále výraznějším problémem se v oblasti knowledge managementu (KM) začíná stávat špatná strategie jejího zavádění. Hnací silou je výkonný ředitel oddělení správy znalostí, který většinou doporučuje využití určitých technologií. Z různých důvodů však celý projekt nepřináší takovou užitnou hodnotu, jakou by měl. To vede ke stále menší důvěře vůči KM mezi vedením podniku. Jak se tedy tomuto neefektivnímu přístupu vyhnout? Co muže udělat vedoucí KM projektu pro jeho úspěch?
První chybou je zavedení KM bez promyšlení strategie, jen pro technologii samu. Správa znalostí je vždy závislá na činnosti a produktech podniku. Hodnota KM systémů tkví v tom, že jsou používány - proto je třeba věnovat úsilí tomu, aby jej zaměstnanci přijali za svůj a skutečně s ním pracovali. Vedoucí KM oddělení hledají často odpověď na všechny otázky v manuálech, psané dokumenty však představují pouhých dvacet procent know-how firmy - zbytek vědomostí je v zaměstnancích. Proto by systém správy znalostí měl umožňovat jak efektivní správu dokumentů, tak i možnost sdílení a koordinaci znalostí zaměstnanců.
Je důležité navrhnout časový plán prací, určit jednotlivé fáze - vybudovat a sestavit projekt trvá průměrně 9 měsíců a do dvou let by měl poskytovat rozumné výsledky - trh se však mění velmi rychle - proto je nutno v každé fázi zhodnotit získané zkušenosti, udělat případné úpravy a zhodnotit vývoj projektu. Charakter systému správy znalostí se liší také podle toho, zda je určen pro prostředí, kde se pracovní činnosti příliš nemění, nebo pro oddělení, která se zabývají komplexními a různorodými úkoly.
**Datum vydání: VII/2002**
Article source Destination KM - strategické informace o správě znalostí pro transformace podniků