Pro mnoho podniků jsou mzdy zaměstnanců často nejvýznamnějšími variabilními náklady. Úspěšný růst je tak pro zaměstnavatele svázaný s udržením jemné rovnováhy – mezi udržením motivace tvrdě pracujících zaměstnanců a zároveň získat peněžní hodnotu. Podniky jsou tak vystaveny spirálovitě stoupajícím nárokům na přesčasy. Právní spory lze pak těžko vyhrát, protože zákony chrání zaměstnance před využíváním. Přesto existují způsoby, jak tyto spory zredukovat a případně vyhrát. Článek nabízí deset tipů, jak se vyhnout nepřiměřeným přesčasovým požadavkům:
- Znát právní normy – určitá odvětví nebo práce jsou osvobozena od požadavku na placení přesčasů.
- Nechat zaměstnance podepsat.
- Vyhnout se postrannímu jednání – i kdyby zaměstnanci sami souhlasili, takovýto nezákonný souhlas je právně neúčinný.
- Kontrolovat, jakou práci zaměstnanci dělají – pokud zaměstnavatel nechce, aby pracovníci dělali přesčas, musí na to dohlédnout.
- Využívat přesčasové banky opatrně – mnoho zaměstnavatelů dovoluje pracovníkům „ukládat“ čas. Přesčasy jsou „placeny“ volnem. Přesčasy musí být zaznamenávány a placeny náležitě.
- Udržovat přesné záznamy.
- Uvažovat o průměrovacím dohodě – stanoví týdenní limit pracovních hodin a pravidla přesčasů.
- Vyvarovat se nestvůry „fixního platu“ – sdělit zaměstnanci, že mu bude vyplácen pevný plat (bez přesčasů), ještě neřeší celý problém.
- Bojovat proti falešným nárokům – zaměstnanci mají často přehnané nároky a proto mějte náležitou dokumentaci.
- Mít jasně pochopitelnou politiku – psaný soubor pravidel pomůže. Musíte jej důsledně komunikovat zaměstnancům a důsledně prosazovat.
-ba-
Zdroj: Monster.com - přední světový pracovní portál