První, v čem se od sociálního hmyzu mohou podniky inspirovat je logistika. Udělala to například letecká společnost **Southwest Airlines** a ušetřila tak 10 milionů dolarů za rok. Pozorováním mravenčího chování si tato společnost uvědomila, že se sama chová neefektivně. Například se naučila nechávat naložený náklad na palubě letadla, i když letadlo neletí přímo do místa jeho určení. Sociální hmyz může podnikům dále dát i lekci ve vytváření znalostních sítí a spolupráci. Zaměstnanci tvoří v podnikové síti důležité uzly, ne každý uzel má však tutéž funkci. Někteří představují uzly pro hromadění a sdílení podstatných informací, další pečlivě udržují vztahy umožňující jim kontrolovat chod a vývoj podniku, jiní kontrolují přísun informací do příslušných částí podniku. Celá síť pak pomocí těchto uzlů přenáší znalosti, které jsou životně důležité pro konkurenceschopnost podniku.
Po vzoru společenstev sociálního hmyzu mohou podniky získat kontrolu i nad nehmotnými statky, které stále podstatněji určují podnikové hodnoty. Jedná se zde konkrétně o inovační kroky, nové produkty a služby, kvalifikovaný personál a vedoucí pracovníky, silnou značku, reputaci či podnikové systémy. V každém společenství živočichů se vyskytuje určitý deviantní prvek. Ten je vždy třeba chápat jako výhodu. To, že někdo přemýšlí jinak než ostatní by se na podnikové půdě nemělo trestat. Manažeři by takové snahy měli naopak podporovat.