Špatné zacházení s časem není jen záležitostí plánování. Vychází z psychologického konfliktu, který nelze odstranit manažerskou domluvou ani absolvováním workshopu na téma time managementu. Postižený jedinec nemá ani tak problém s časem jako se sebedůvěrou a strachem z hodnocení. Není proto nutné učit jej organizovat časový rozvrh, ale hledat příčiny jeho strachu. V zásadě existují čtyři typy těchto lidí:
- Preemptivní jedinci – mají snahu kontrolovat události svého života ve větším předstihu, než je nutné. Strach z nejisté budoucnosti je vede k plnění úkolů např. o týden dříve. - Jedinci, kteří chtějí každému vyhovět – ze strachu z autorit nikdy neodmítají svěřené úkoly, což může vést až k přetížení. - Odkladači – neustále vymýšlejí omluvy pro neplnění úkolů, aby zakryli svůj strach z odhalení vlastní nedokonalosti. - Perfekcionisté – strach z nedokonalosti je nutí propracovávat svěřené úkoly hlouběji.
Špatné zacházení s časem je symptomem osobního problému zaměstnance, nikoli samotným problémem. Manažeři jej proto mohou léčit, když dokáží konfrontovat postižené zaměstnance s jejich vnitřními démony. Postupovat by měli takto:
- Preemptivní jedinci nejlépe získají pocit kontroly, pokud budou vést ostatní lidi. Posílí to jejich sociální cítění a jistotu. - Jedince, kteří nedokáží nikomu nic odmítnout chvalte za splnění úkolů, které jim byly původně svěřeny. Kontrolujte, zda nejsou zavaleni prací jiných lidí. - Odkladači by měli být konfrontování se svým strachem. Je třeba seznámit je s jejich přínosem firmě, aby již nesabotovali sebe sammotné. - Perfekcionisty seznamujte průběžně s úspěchem jejich práce. Sníží to jejich strach z konečného hodnocení.