Manažeři by se při výběru zaměstnanců a spolupracovníků neměli omezovat jen na obecnou typologii lidí. Každý člověk je jiný a paušalizování se nemusí vyplatit. Manažeři obvykle používají při jednání se svými podřízenými dva základní přístupy:
* Teorie X: Člověk je slabý a potřebuje pomoc a vedení. Je odkázaný na solidaritu ostatních a není schopen si sám zařídit svůj život a zodpovídat za něj. Práci pociťuje jako něco namáhavého, bojí se jí a hledá všechny cesty, jak se jí vyhnout.
* Teorie Y: Člověk je zodpovědný a silný jedinec, který dokáže pracovat samostatně, sám určuje svůj život a ve své samostatnosti hledá smysl života.
Manažeři by raději neměli lidi podle typů rozdělovat vůbec. Je pravda, že jim to hodně zjednodušuje život, ale ve výsledném efektu to příliš smysl nemá. Existuje zde nebezpečí, že potenciál určitého člověka nebude odhalen právě v důsledku zažitých stereotypů a předsudků. Každý člověk je totiž obvykle směsí několika typů.
Je proto třeba s podřízenými aktivně spolupracovat a snažit se pochopit jejich přístup k práci. Někdo může na pracovišti na první pohled vypadat jako „člověk X“, který se netěší na nic jiného, než na konec pracovní doby, v soukromí však může být velmi aktivní a angažovaný. Naopak ten, kdo v práci podává velké výkony a jeví se jako „typ Y“, může trávit večery před televizní obrazovkou.
Správné porozumění práci a psychologii ostatních může velmi pomoci při rozvíjení potenciálu zaměstnanců a zvyšování jejich efektivity v rámci podniku.
**Datum vydání:** V/2002
Article source Manager Magazin - Německý portál pro manažery. Informace z politiky, ekonomiky, podnikání a e-businessu.