Ve světě podnikání je zcela přirozené, že podřízení důvěřují svým nadřízeným. Když firma prosperuje, je zřejmé, že vědí, co dělají. V opačné situaci, tedy v případě jakýchkoli změn či problémů jsou to však právě nadřízení, kteří potřebují podporu. A právě podřízení, kdo jim ji může poskytnout. Díky informačním technologiím jsou nezávislí, mají blíže k trhu a vědí, jak se prodává a používá konkrétní výrobek. A také vědí, co jejich vedoucím chybí.
K tomu, aby mohli být nadřízení a podřízení rovnocennými partnery, si musí obě strany osvojit zásady slušné komunikace. Zaměstnanci a podřízení by se měli naučit, že pokud chtějí své nadřízené kritizovat, musí tak učinit za zavřenými dveřmi. Veřejná kritika není příjemná nikomu a pouze donutí kritizovaného se bránit a oplácet stejnou mincí.
Mnoho zaměstnanců je také podřízeno více než jen jednomu šéfovi. Pokud se navíc tito nadřízení mezi sebou nemají zrovna v lásce, je logické, že zaměstnanci neví, jak se k nim mají chovat a jak se mají všem zavděčit. Vhodné je uplatnit metodu veřejných doporučení – zaměstnanec vždy informuje všechny své nadřízené o tom, co kterému z nich doporučil.
Zdroj: Fast Company - portál předního amerického magazínu pro manažery