Ve věku 95 let zemřel dne 8.ledna 2003 manažerský guru, který učil vedoucí pracovníky upřednostňovat praxi nad teorií a uvažovat vždy o lidech na prvním místě. Jmenoval se Reginald Revans a byl zakladatelem moderního manažerského přístupu známého pod pojmem akční vzdělávání. Mnohým teoretikům byl tento muž trnem v oku, jelikož nabádal manažery k tomu, aby zahodili učebnice, přestali chodit na semináře a využívat služeb konzultantů a vzdělávali se přímo - akčním způsobem - na pracovišti.
Reginald Revans manažerům zdůrazňoval zejména nutnou otevřenost ke všemu, co dosud nevědí, které se on sám naučil ve třicátých letech minulého století, kdy pracoval jako fyzik. Jeho myšlenka vycházela z toho, že míra a rychlost zdělávání musí předčít míru a rychlost změn, které v obchodním světě probíhají. Metoda akčního vzdělávání se pak od 80.let uplatnila v mnoha podnicích, počínaje rýžovými farmami v Indii a konče interními městskými službami v New Yorku.
Reginald William se narodil v britském Portsmouthu 14.5.1907 v rodině námořního inspektora. Studoval fyziku v Londýně a Cambridgi, věnoval se atletice. V roce 1928 se jako člen britského atletického týmu (skok daleký) účastnil olympijských her v Amsterodamu. Závodil též v trojskoku a skoku vysokém. V roce 1930 získal stipendium v Americe, kde studoval astrofyziku a astronomii. Po návratu ze studií působil jako fyzik v laboratořích Cavendish v Cambridgi, kde spolu s ním pracovalo pět držitelů Nobelovy ceny. Těm Revans často naslouchal a učil se od nich při každodenní práci, aniž by mu museli své poznatky přednášet.
Otevřenosti k poznávání nových věcí se Revans dále učil jako vzdělávací pracovník v nemocnicích a dolech v Essexu. Několik týdnů dokonce pracoval jako horník, aby se tak vypracoval k pozici ředitele pro vzdělávání v místní asociaci dolů. Ihned tak převedl do praxe svůj názor, že manažeři dolů musí nejprve sestoupit se svými podřízenými pod zem, aby se naučili správně je vést. V roce 1955 byl Revans jmenován profesorem průmyslového managementu na univerzitě v Manchesteru, kde se jeho zájem ubíral zejména k řízení nemocnic. Manchester v roce 1965 opustil, aby se stal výzkumným pracovníkem Evropské asociace pro vzdělávání v managementu v Bruselu. V roce 1968 odešel do důchodu, stal se prezidentem Mezinárodního manažerského centra v Buckinghamu a věnoval se psaní a cestování. Naučil se též malovat a hrát na trubku, ilustroval knížky pro děti. Na sklonku svého života se stal belgickým rytířem a čestným občanem Londýna. Byl dvakrát ženat, jeho druhá žena zemřela v roce 1994. Jeho samotného přežily tři dcery a jeden syn. Myšlenky, kterým zasvětil svůj život dnes předává světu Revansovo centrum při univerzitě v Salfordu a mnoho manažerských škol po celém světě.
**Datum vydání:** II/2003
Zdroj: The Times Online - stránky prestižního britského deníku