Jak je možné, že se z tak mocného nástroje stala spíše koule u nohy? Odpověď je jednoduchá. Lidé e-mail zneužívají, případně používají nesprávným způsobem. E-mail je vhodný pro komunikaci dvou osob mezi sebou nebo pro sdělení jednotlivce určená skupině osob. Podpora komunikace skupiny osob s jinou skupinou osob je ve většině e-mailových systémů však vyřešena špatně. Proto dochází k tomu, že po firmě koluje dokument, na který se nabalují různé komentáře, ale který se nedočká konečného vypracování.
Dalším problémem je „zatajování znalostí“ – když se někdo zeptá skupiny na konkrétní otázku, odpověď bývá obvykle adresována jednotlivci, aniž by se o tom zbytek skupiny dozvěděl. Naopak když konkrétní záležitost komentuje více osob, výsledkem je nekonzistentní směsice názorů, která výrazně komplikuje proces kontroly. Neexistuje žádný centrální sklad znalostí a lidé je musí pracně hledat, např. v uložených e-mailech. Nakonec zjistí, že třeba jednu otázku již řešili několikrát.
Řešením je přenést tyto problémy na aplikaci, která je dokáže zvládat a uvolnit si tak e-mail pro účely, ke kterým byl původně stvořen. Takovými aplikacemi jsou nástroje pro spolupráci a správu obsahu. Ty obvykle sdružují všechny kolaborativní funkce na jednom místě, takže uživatel může z jediného rozhraní přistupovat k firemním nástěnkám, diskusním fórům a důležitým vzkazům. Při výběru těchto aplikací je však nutné myslet na to, že zaměstnanci nikdy nepřijmou řešení, které je co do ovládání složitější než to, které má nahradit. Article source DM Review - stránky věnované správě dokumentů, Business Intelligence a řízení vztahů se zákazníky Read more articles from DM Review