Pokud jste už někdy měli tu příležitost pracovat nebo vést jednání v multikulturním prostředí, jistě jste si odnesli cenné zkušenosti. Možná se vám ale také stalo, že vaše taktiky a jednání, které obyčejně funguje u vás „doma“, se nyní zcela minuly účinkem. Server Management Issues nedávno publikoval článek, který uvádí na pravou míru některé mýty, které se občas objevují v diskuzích o globálním leadershipu:
1. Maticové modely jsou pro globální leadership vhodnější
Poměrně hodně společností přechází od centrálně řízeného modelu k maticovému. Rozhodování je více o spolupráci než vedené shora, reporting jde všemi směry… Většina světa však dává přednost hierarchickému stylu vedení, kde je autorita i pokyny jsou jasně specifikovány. Maticové modely mají velký potenciál pro růst v mezinárodním měřítku, avšak vyžadují dodatečnou úroveň kulturní inteligence, aby bylo možné je aplikovat na různých místech po celém světě.
2. Lídr bez stoupenců není lídr
Ano, samozřejmě, lídr bez následovníků nemusí stát vždy v čele. Avšak vedení není jen o hodnotách a stylu vedení. Záleží také na hodnotách a preferencích stoupenců. Nemusíte být zrovna charismatický a entusiastický vůdce, abyste si našel své publikum. Možná zde, na evropském trhu neoslníte, ale třeba na asijském, kde jsou konvence a hodnoty zcela jiné, dostanete šanci.
3. Vedení je šestým smyslem
Šestým smyslem vedení je v podstatě myšlena konvenční moudrost sdílená mezi výkonnými manažery. Buď si ji osvojíte, nebo ne. Je pravdou, že někteří manažeři díky letité praxi na ní dají více než na nějaké analýzy a v průběhu let se zautomatizuje. V mezinárodním prostředí však zautomatizovaný úsudek příliš nefunguje a co platilo při rozhodování v domácím prostředí, nemusí vždy fungovat tam „venku“.
Globální leadership není sám o sobě mýtem. Je možné vést lidi napříč kulturami. Základem pro jeho úspěšnou implementaci je však důmyslné pochopení situace v kulturním kontextu.
-bn-