Ačkoliv historie zažila již několik epoch, ve kterých se objevila spousta inovací a důležitých technologických objevů, dnešní situace je od těchto minulých velmi odlišná. Produktivita stále roste rychlým tempem, ale příjem většiny lidí už tak prudce neroste. Posledních 20 let už to prostě není tak, že by inovace nutně přinášely lepší život všem. Prudký rozmach automatizace a digitálních technologií nás také staví před filozofickou otázku po vlastní identitě, protože mnoho z ní je konstituováno na základě našeho talentu a smysluplné práce. Web mckinsey.com se zeptal na názor několika odborníků, kteří mají k těmto změnám co říct.
Velký paradox
V souvislosti s „Druhým věkem automatů“ existuje něco, čemu profesor na MIT Erik Brynjolfsson a jeho kolegové říkají velký paradox. Tento paradox spočívá v tom, že ačkoliv je dnes produktivita na nejvyšších úrovních a objem vytvářeného blahobytu je nejvyšší v historii, zaměstnanost stagnuje. V USA je navíc medián příjmů nižší, než jaký byl 20 let zpátky. Co si o tom máme myslet? Obecně řečeno, jsou tu dvě názorové skupiny: optimisté, kteří věří že technologie a rychlý technologický pokrok vyřeší všechny tyto problémy. Druhá skupina – kterou z velké části tvoří ekonomové – je více skeptická a varuje, že budoucí vývoj přináší řadu rizik. Skeptici nám připomínají, že ekonomický růst dnes není tak vysoký a předvídají, že zůstane pomalý a nízký i v budoucnu. Obě skupiny mají pravdu: je zde mnoho inovací, které ale nepůsobí tak, že by nám všem umožnili žít v jistotě a bohatství.
Rekordní úroveň bohatství... pro koho?
Proud inovací nezastavil, ani se nezpomaluje. Máme tu ale onen stagnující medián příjmů, takže ačkoliv inovace dělají celkový objem bohatství stále větším, mnoho lidí je na tom ve skutečnosti hůře než před několika lety. A je možné, že stále víc lidí na tom bude spíše hůře než lépe. Takový je dopad nových automatů a strojů schopných naučit se algoritmus na zaměstnanost lidí.
Politické implikace
Proto Jeremy Howard, vědec, který se zabývá daty, urguje vlády aby uvážily zavedení základní sociální dávky, jakéhosi nezbytného životního minima, nebo aspoň aby přijaly zavedení negativní daně z příjmu. Jinak hrozí neutěšené sociální dopady. Dnes, kdy jsou počítače stejně dobří pracovníci jako lidé (minimálně v činnostech, kde je třeba zpracovávat informace), jsou totiž nezaměstnaností ohroženi mnozí. Právě činnosti, při kterých je důležité zpracovávání informací, totiž tvoří 65 % pracovních míst v USA. Pracovníci, kteří pracují s daty nebo vytvářejí nové algoritmy v budoucnu budou vytvářet téměř celou přidanou hodnotu. Ostatní lidé nebudou schopni takovou hodnotu vytvářet. Tito lidé tak budou zároveň konfrontováni s otázkou osobní identity, protože identita vytvářená intelektuálním talentem bude ohrožena nástupem počítačů.
-jk-