Když se někdo snaží přehnaně chránit sám sebe, znamená to velkou překážku pro vzájemnou komunikaci. Ano, svá práva a své názory byste měli obhajovat vždy, když je to důležité. Když vám však defenzivní chování brání v účinné spolupráci, snažte se je rozpoznat a odstranit jej. Automatické defenzivní chování má většinou jednu z následujících forem, tvrdí web theleadershiphub.com.
1. Racionalizace
Jestliže vaše názory a komentáře obvykle začínají slovy „Ano, ale…”, měl by to pro vás být varovný signál. Pokud se neustále cítíte jako někdo, kdo se musí obhajovat a ospravedlňovat, proč udělal to, co udělal, asi se snažíte věčně hledat omluvy a jste nejistí. Snažte se nebýt neustále ve střehu a zbavit se potřeby své plány a aktivity obhajovat a vysvětlovat. Někdy se nemusíte hájit, stačí názor a náhled, který vám sdělí někdo druhý, prostě jen vzít na vědomí.
2. Neschopnost sdělit své potřeby
Snažíte se někdy být nápomocní za každou cenu, i když byste spíše měli vyjednávat a zajistit splnění svých potřeb? To je další příklad defenzivního chování, které nepřinese nic dobrého. Postupně začnete ostatní pokládat za sobce a za lidi posedlé kontrolováním ostatních, protože se cítíte jako jejich oběť. Také riskujete, že naslibujete víc, než kolik můžete splnit, čímž druhým nejen nepomůžete, ale navíc zkomplikujete práci. Občas se zkrátka musíte postavit za své zájmy a nestahovat se do defenzivy.
3. Vyhýbání se konfliktu
Není dobré nechávat si své pocity a názory vždy pro sebe. Pokud je pro vás typické, že vše dusíte v sobě místo toho, abyste něco dali znát i na povrchu, je to problém. Vyhýbáte se lidem, kteří ve vás vzbuzují pochybnosti a skončíte tak, že budete popírat problém, který zcela jasně nastal.
4. Pasivní agrese
Když má někdo autoritu, vy s ní bojujete. Jenže jde o to, jakým způsobem – odmítáte poskytnout pomoc, i když víte, že by byla velmi žádoucí. Dotyčný pak musí pracovat o to víc, protože mu chybí vaše podpora. Také se snažíte odvrátit pozornost od sebe a tvrdíte, že vaše chování a pocity jsou pouhou reakcí na chování ostatních. Například když nestihnete autobus, není to vaše chyba, ale chyba toho zlého řidiče, který vás viděl a stejně nepočkal.
-jk-