Reformy v Číně probíhají už od roku 2013. Jsou jasnou odpovědí na strukturální problémy tamější ekonomiky. Snaha o podporu investic ze strany soukromých investorů, exporty zboží s vyšší hodnotou a snaha o proniknutí na nové, rozvíjející se trhy jsou pro čínskou vládu nyní jasnými prioritami. A rozdíly v postavení a příjmech ve společnosti? To není problém, který by byl charakteristický pouze pro Čínu, tvrdí web mckinsey.com. Podívejme se na to, co se o Číně traduje, ale není tak úplně pravda.
Čínská ekonomika není udržitelná
Tato představa není vůbec přesná. Ano, v Číně ještě není všechno dokonalé. Například tamní právní systém ještě stále neposkytuje dostatečnou ochranu vlastnickým právům, což je v rozvinutých zemích samozřejmost. Čína také prý za většinu z toho, co má, vděčí laciné pracovní síle a masivním investicím ze zahraničí, a tyto výhody se zmenšují. Nicméně například podíl státem vlastněných firem se neustále snižuje. V roce 2011 už jich tak bylo pouze 26 %. A rozhodně neplatí, že by snaha pragmaticky intervenovat na trhu implikovala zaostalost, to je jisté.
Čína nepřichází s inovacemi
Mnoho akademiků i novinářů neustále tvrdí, že čínská inovační kapacita je slabá. Jenže v Číně se inovuje – ať už ve výrobních společnostech nebo v digitálních lídrech, jako je Alibaba (v oblasti e-commerce) nebo Xiaomi (v oblasti chytrých telefonů). Inovace ve vědě a technických odvětvích obecně se dají očekávat, protože v Číně v těchto oblastech ročně přibude milion absolventů.
Dopady environmentálních chyb jsou nedozírné
Ačkoli v minulosti docházelo k přehmatům, nyní se situace zlepšuje. Na zmírňování následků znečišťování jsou vynakládány značné částky a omezuje se např. i spotřeba uhlí a tedy i škodlivých emisí.
-jk-