Neznamená to, že by se vůdcové neměli zajímat a starat o své lidi. Je však třeba vidět jasnou hranici mezi vůdcovstvím a následovnictvím. Situace je obzvlášť obtížná u vůdců, kteří jsou povýšeni nad své dosavadní kolegy. Toto je několik rad pro takové případy:
- Stanovte si hranice. Lidé, kteří spolu pracují nemusejí být nutně přáteli. Měli by se navzájem respektovat. Rozhodně to tedy neznamená, že byste jako vůdce měli zvát veškeré podřízené k sobě domů. Manažeři by se měli soustředit na práci a chování potřebné k tomu, aby se práce udělala. Je proto třeba vymezit očekávání a vést zaměstnance k tomu, aby byla splněna.
- Podporujte tým. Zaměstnanci mají právo očekávat, že jejich manažer bude za nimi stát v dobrých i zlých časech. Stejně tak manažer má právo očekávat od zaměstnanců, že si potáhnou svou vlastní váhu. Podpora však neznamená rozmazlování.
- Žádejte zpětnou vazbu. Zajímejte se o názory zaměstnanců, vyzývejte je k diskusi. Důležité je naslouchat, i když se vám nelíbí, co slyšíte. Važte si kritiky, která se týká vaší práce a chování, nikoli osobnosti. Nikdo o vás nechce, abyste zaváděli všechna opatření, o kterých se vám zaměstnanci zmíní. Naslouchání a odpovídání je však nezbytné a dokáže podpořit atmosféru důvěry, která je základem výkonnosti.
-kk-
Zdroj: darwinmag.com - Magazín věnovaný informačním technologiím a managementu