Vysoká výkonnost existuje pouze v určitém kontextu. Zlatý medailista ve sprintu skončí neslavně, pokud by měl běžet maraton. Elitní profesionální maratonec bude zase obvykle jen špatným expertem na veřejné zakázky. Neměli bychom si tolik nakládat, pokud jde o snahu dosáhnout onoho mýtického vysokého výkonu. Naše výkonnost je totiž obvykle jen a pouze výkonnost. Buďme upřímní, vyzývá nás článek na webu management-issues.com.
Týmová práce neznamená nutně vysokou výkonnost
Mnoho lidí mluví o důležitosti cílů, vizí, jasně rozdělených rolí a odpovědnostech každého pracovníka. To jsou podle nich prvky, ze kterých se skládá vysoká výkonnost. Tak tomu však není. Jsou to prostě jen složky, které jsou potřeba, abychom byli schopni pracovat v týmu. Pro týmovou práci je zkrátka potřeba společný cíl, jasná komunikace a lidé, kteří jsou ochotni a schopni spolupracovat. Ti musejí chápat, kdo bude co a kdy dělat.
Kvalita těchto ingrediencí a skvělé provedení správných procesů následně přinese dobré výsledky. Tým dosahuje vysokého výkonu tehdy, když svých schopností využívá tak, aby dodal produkt nebo službu, které jsou v daném kontextu výjimečné. A o něčem výjimečném můžeme mluvit jen ve srovnání s něčím, co dělají ostatní.
Většina z nás není neustále výjimečná
Na pracovištích potřebujeme o něco více upřímnosti. Pojďme přestat používat označení jako nadprůměrné nebo výjimečné výkony, jako by to bylo něco, čeho každý dosáhne. Už z definice to tak totiž prostě není. Musíme také přestat předstírat, že základní prvky týmové spolupráce jsou to samé jako vysoká výkonnost. Bez nich totiž není možná žádná výkonnost. Vysoká výkonnost, to je něco, čeho dosáhne jen menšina týmů. A neustále to závisí na kontextu. Samozřejmě, žebje chvályhodné abychom o vysokou výkonnost usilovali… ale buďme upřímní.
-jk-