Zastáncem konceptu zamýšlené praxe je Anders Ericsson, původem švédský profesor psychologie na Florida State University v USA, který patří ke světovým autoritám v oblasti výzkumu odbornosti a výkonnosti. Zamýšlenou praxí se rozumí vystoupení ze zóny pohodlí, která nás obklopuje, a zkoušení nových aktivit mimo naše aktuální schopnosti. Opakování činností, které už umíme, nás totiž na základě tří desítek let Ericssonových výzkumů nikam neposouvá.
10 tisíc hodin nestačí
Z konceptu zamýšlené praxe vychází také známé pravidlo 10 tisíc hodin, které říká, že když nějaké činnosti věnujete 10 tisíc hodin, stanete se expertem. V knize Mimo řadu (Outliers) je definoval kanadský novinář a spisovatel Malcolm Gladwell. Anders Ericsson však tvrdí, že došlo k dezinterpretaci jeho původních výzkumů a samotných 10 tisíc hodin k dosažení odbornosti nestačí. Zlepšit se můžeme jen tehdy, pokud budeme mít jasně definované cíle a budeme spolupracovat s „učitelem“, který nám pomůže s plánem, jak těchto cílů dosáhnout.
Ve své nové knize s názvem Peak: Secrets From the New Science of Expertise popisuje Ericsson principy fungování zamýšlené praxe tak, aby jim porozuměli i laici. Dočteme se v ní například, že jediné faktory, které jsou geneticky dané, není možné je zlepšit praxí, a přesto mají významný vliv na produktivitu, jsou tělesná výška a hmotnost. Přímou souvislost s výkonností podle něho nemá ani inteligence.
Kniha přináší řadu na první pohled zvláštních rad pro určování cílů, práci se zpětnou vazbou, odhalování vzorců chování a motivaci k tomu, jak uspět v jakémkoli úkolu či oboru. Vedle praktických rad také demystifikuje činy různých předních odborníků, od houslových virtuózů, přes podnikatele a mozkové chirurgy až po sportovce.
Kniha
ERICSSON, A. - POOL, R.: Peak: Secrets from the New Science of Expertise. Boston: Houghton Mifflin Harcourt Publishing, 2016, 363 s.
-kk-