V současnosti neexistují přesná čísla objemu sdílené ekonomiky v České republice. Analýza společnosti Deloitte Sdílená ekonomika - Bohatství bez vlastnictví z roku 2017 nicméně pracuje s odhadem 25,7–59,9 miliardy korun za rok 2017, tedy 0,5 %–1,2 % HDP České republiky.
Hospodářská komora ČR sestavila na základě kulatých stolů za účasti předních odborníků v oblasti digitální ekonomiky, regulace a státní správy, ekonomů a představitelů akademické obce 50 doporučení pro rozvoj sdílené ekonomiky.
Stát by se podle Hospodářské komory měl zaměřit na to, aby nastavil pravidla ve třech oblastech: v podnikání, odvodech daní a dalších poplatků a ochraně spotřebitele.
„Zastáváme názor, že je potřebné definovat prvky, které současná legislativa nezná, ale zároveň bychom měli zmírnit a modernizovat aktuální regulace, které jsou mnohdy několik desítek let staré a vůbec nereflektují vývoj technologií a internetu, vývoj kultury společnosti a způsoby vzdělávání mladých generací,“ uvedl předseda České asociace sdílené ekonomiky Patrik Czetö.
Hospodářská komora upozorňuje, že v oblasti regulace a podnikání bude nezbytné, aby stát jasně definoval hranici mezi příjmem z příležitostné výdělečné činnosti a podnikáním.
„Dosavadní definice je příliš vágní, poskytuje přílišnou interpretační volnost živnostenským úřadům, které tak mohou stejnou aktivitu posuzovat na různých částech ČR různě, a vytváří tak nejistotu pro aktivity obyvatel ČR,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Dlouhý.
Zákon by podle Hospodářské komory měl proto nově rozlišovat tři kategorie příjmů:
- příležitostný příjem: roční příjem do 30 000 Kč (případně do trojnásobku minimální měsíční mzdy), při kterém není potřeba žádné živnostenské oprávnění a není potřeba plnit žádné další požadavky a ze kterého se neplatí daně ani jiné poplatky;
- přivýdělek: roční příjem do dvanáctinásobku minimální měsíční mzdy, při kterém je potřeba získat živnostenské oprávnění a vůči němuž se uplatňuje zjednodušený (paušální) režim výběru daně z příjmů, popř. pojistného (pokud by vůbec takový příjem podléhal pojistnému); tato kategorie by se týkala osob, které vedle ní mají příjmy ze závislé činnosti nebo se zvláštním sociálním statusem (studenti, důchodci, osoby na rodičovské, resp. mateřské dovolené atd.);
- živnostenská činnost: roční příjem je vyšší než dvanáctinásobek minimální měsíční mzdy, při kterém je potřebné živnostenské oprávnění a ze kterého se platí daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění; i pro tuto kategorii lze vedle obecného (standardního) režimu výběru umožnit zjednodušený (paušální) režim.
V oblasti daňové a poplatkové by pro zvýšení právní jistoty měl stát sjednotit živnostenskou a daňovou legislativu tak, aby bylo jasné, kdo má plnit jaké povinnosti. Musí být také nastaveny kontrolní nástroje, aby se minimalizovalo zneužívání pravidel.
Využívání digitálních služeb je závislé na dostupnosti a kvalitě pevného a mobilního datového připojení. Hospodářská komora proto doporučuje, aby stát neprodleně zlepšil pokrytí země rychlým internetem.
Stáhněte si celý dokument 50 doporučení pro rozvoj sdílené ekonomiky.
-kk-