V posledních 15 letech vytvořila banka Credit Suisse velkou investiční platformu právě pro investice s pozitivním společenským dopadem. Spravuje aktiva přesahující 3 miliardy USD. Stávající investiční metriky a celý rámec se však ukázal jako nevhodný pro tento druh investic. Manažeři i tak museli prokazovat, že daná investice dává smysl i byznysově, investiční produkt musel být stále perfektní i z finančního hlediska.
Spektrum dobročinnosti investic
Fond zacílený na pozitivní společenskou změnu musí být tedy přesvědčivý i z hlediska tradiční teorie portfolia. Finanční výnosy musejí být škálovatelné a atraktivní. Článek na webu obchodní školy INSEAD popsal investiční spektrum z pohledu pozitivního dopadu následovně:
- Charita / neziskové organizace: Cílem je řešení společenských otázek, jsou závislé na dotacích a darech – tradiční filantropie
- Sociální podnik: Cílem je řešení problémů neřešitelných jinými formami podnikání, financuje se aspoň částečně sám – podniková filantropie
- Podnikatelský záměr zacílený na společenskou změnu: Usiluje o pozitivní dopad i zisk. Jde tedy o investování s dopadem, které je však více zaměřeno na zisk.
- Trvale udržitelný byznys: Pozitivní dopad je součástí hodnotového řetězce, firmě umožňuje dlouhodobý zisk – jde o udržitelné/zodpovědné investování
- Tradiční byznys: Tradiční investice do tradičních společností – firmy často vyvíjejí nějakou CSR nebo filantropickou aktivitu – tradiční investice založené na zisku
Nedávno se Credit Suisse skutečně podařilo vytvořit fond, jehož cílem byl pozitivní sociální dopad. Zaměřil se na příležitosti v Asii a získal značnou popularitu. Jak tedy vytvořit fond zacílený na smysluplný společenský dopad bez toho, aby muselo dojít ke kompromisům z pohledu tržních výnosů dané investice, aby byli spokojení i klienti? Dozvíte se v druhé části článku.
-jk-