Krácení daní, finanční machinace a daňové úniky - to jsou témata vybraných nálezů finančních šetření, která pravidelně zveřejňuje Daňová správa na svém internetovém portálu. Díky nim lze zjistit, že podvodníků je stále dost, ale i to, čeho byste se měli vyvarovat, jestliže podnikáte. Níže jsou uvedeny příklady často frekventovaných případů, na které Česká daňová správa při svých šetřeních naráží.
Na základě povolení celního úřadu k provozování daňového skladu právnická osoba s předmětem činnosti nákup a prodej zboží pořizovala ve velkém množství lihoviny bez spotřební daně. Správce daně ale zjistil, že tato právnická osoba dodává na tuzemský trh lihoviny za ceny nezvykle nízké ve srovnání s cenami běžnými. Na základě tohoto zjištění byla společně s orgány celní správy zahájena řízení za příslušná zdaňovací období. V rámci těchto řízení byly zajištěny důkazy, že převážná část lihovin pořízených právnickou osobou bez spotřební daně na daňový sklad byla prodána v tuzemsku a vzniklá daňová povinnost na DPH nebyla uvedena v daňových přiznáních. Finanční úřad v tomto případě vyměřil nepřiznanou DPH. Celní úřad současně doměřil i spotřební daň.
U podnikatele - fyzické osoby, jež se zabývala prodejem a servisem zahradní techniky, zjistit příslušný finanční úřad, že z dokladů o prodeji zboží vyplývají podstatně vyšší příjmy, než jaké podnikatel uvedl ve svém daňovém přiznání. Jelikož tyto rozdíly neuměl správci daně věrohodně vysvětlit a doložit ani dodatečně v průběhu daňové kontroly, správce daně jeho jednání klasifikoval jako zatajení příjmů. Důsledkem tohoto jednání bylo nejen dodatečné zvýšení daně z příjmů fyzických osob, ale i povinnost dodatečného odvedení daně z přidané hodnoty včetně zákonného penále.
Daňový subjekt podnikal v oblasti nákupu a prodeje elektroniky a elektrických spotřebičů pro domácnost. Správce daně před začátkem daňové kontroly provedl u daňového subjektu místní šetření, které mělo podat jistý obraz o výši uplatňované obchodní přirážky podnikatelem.
Kontrola jednoduchého účetnictví odhalila nesrovnalosti - výše obchodní přirážky byla značně odlišná (nižší) od ziskové přirážky, kterou správce zjistil při místním šetření. Správce daně prověřil způsob stanovení prodejních cen a v souvislosti s tím i výši ziskové přirážky. Zjistil, že v účetnictví poplatníka nebyla zaúčtována jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů částka přesahující 40 procent z celkového objemu nakoupeného obchodního zboží, tedy částka skutečně významná. To bylo pro správce daně důvodem k domněnce, že podnikatel provádí nákupy a prodeje zboží mimo účetnictví a dosažený zisk není součástí tržeb, základu daně z příjmů a také daně z přidané hodnoty.
Správce daně došel k závěru, že poplatník nezaúčtováním výdajů na nákup zboží a příjmů z jeho následného prodeje zastřel skutečný stav stavem formálně právním, neboť v případě poplatníka se ve vztahu k rodinným příslušníkům a přátelům nejednalo pouze o příležitostnou činnost, ale o činnost soustavnou. Také vůči svým obchodním partnerům nevystupoval jako spotřebitel - fyzická osoba, ale jako podnikatel. Jelikož poplatník neprokázal všechny zjištěné skutečnosti, nebylo možné prověřit daňový základ dokazováním a správce daně přistoupil ke stanovení výše daňové povinnosti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty dle zákona.
I přes uplatnění výhod pro daňový subjekt bylo následné dodatečné doměření daně z příjmů i daně z přidané hodnoty podnětem pro orgány činné v trestním řízení.
Z výše uvedených příkladů je jasné, že úkolem české daňové správy je vybrat daně nejenom od řádných poplatníků, ale i od takovýchto daňových subjektů, které se snaží vyhýbat plnění povinností.
-ds-