Podle článku na webu management-issues.com jsou některé monopolistické platformy nutné. Před nástupem digitální revoluce byla jedinou takovou sociální platformou vláda – a ta má monopol dodnes. Konkurující si zákony nebo různé interpretace práv by v rámci jedné jurisdikce asi moc nefungovaly, protože by potom každodenní život byl ohromně komplikovaný. Proto máme jedinou vládu.
Bez rozmanitosti myšlení však začíná vznikat něco, co je vlastně víra – něco, o čem se nepochybuje. A lidé pak začínají být netolerantní. Začneme postupně odmítat jakékoli odlišné názory nebo jiné perspektivy. Algoritmy sociálních médií by proto měly předcházet a podporovat spolupráci. Měly by napomáhat vzniku kolektivní inteligence. Potřebujeme slyšet rozmanité názory, sbírat místní znalosti a udržet si nezávislé myšlení. Posledním krokem potom je toto všechno agregovat. To je cíl, kterého by se technologické společnosti měly snažit dosáhnout.
Kolektivní inteligence: Příklad federálního pojištění v USA
Mezi 39 samostatnými společnostmi v USA existoval společný program, zaměřený na poskytování zdravotního pojištění pro federální zaměstnance. Chcete-li však při takovém počtu účastnických společností poskytovat službu hladce a bez problémů, Pro zajištění bezproblémového fungování byl představen nový, inovativní formát porad, který umožnil zachovat rozmanitost názorů a využít znalost místní lokality.
Nezávislé myšlení bylo podpořeno tím, že témata byla zpracovávána v poměrně malých skupinách. Takto předložené myšlenky pak nebyly identifikovány s žádným konkrétním jednotlivcem. Jako agregační mechanismus bylo využito hlasování zaznamenáváním bodů na arch papíru pomocí nálepek nebo fixů. Všechny tyto workshopy umožňovaly velmi efektivní spolupráci všech jednotlivých společností.
-jk-