Inovacím se dobře daří v dynamických společnostech, které vedou své zaměstnance k nacházení nových řešení a přijímání rizika. Autor článku na webu management-issues.com byl jednou osloven, aby pomohl velké společnosti stát se inovativnější.
Situace byla následující:
- Současné kapacity: Zaměstnanci hledají inovace téměř výhradně v oblasti zefektivnění provozních aktivit.
- Inovace se odehrávají v rámci celé společnosti jen někde: Inovace se nenacházely všude, byly omezeny jen na několik málo míst
- Neexistoval žádný standardizovaný postup, který by zaměstnancům usnadnil být inovativnější
- Průmyslové trendy: Vědělo se, že klienti preferují dodavatele, kteří jim pomáhají inovovat
Generální ředitel měl svou vizi pro řešení těchto nesnází. Zakládala se na:
- Odlišení se od konkurence: Inovace měly být do budoucna nacházeny i jinde, nejen v oblasti provozní efektivity
- Zaměření se na klienty: Inovace by měla vycházet i ze zkušeností zaměstnanců, kteří jednají s klienty. Nové příležitosti měly být identifikovány na základě trendů, které ovlivňují právě klienty dané společnosti
- Standardní metoda: V rámci společnosti by měla být zavedena metoda a standardní výrazy a jazyk týkající se inovací
Jaké bývají hlavní překážky?
Společnost často vybuduje kulturu zaměřenou na provozní efektivitu, která však má tendenci bránit rozvoji inovací jinde. Dalším problémem je nedostatek důvěry v zaměstnance a postoj silně averzní k přijímání rizik. Stává se také, že vedoucí pracovníci nemají žádnou odpovědnost za inovace. Pokud tuto odpovědnost mají, potom však často chybí měření výkonnosti v této oblasti a také chybí vhodně nastavené mechanismy odměňování.
V neposlední řadě je pak problémem nedostatečná komunikace mezi zaměstnanci, kteří jednají s klienty, a těmi v jiných rolích. To může vést k tomu, že se společnost nezabývá trendy na trhu a nereaguje na potřeby klientů. To platí zejména pro velké nadnárodní společnosti.
-jk-