Vztah podnikání a filozofie se může jevit jako téma mimo rámce našeho běžného uvažování. Jak by spolu tyto dvě sféry mohly jakkoli komunikovat? A proč se vůbec zdržovat společnou diskuzí nad problematikou?
Pro zjednodušení je možné začít odkazem na relativně banální charakteristiku vývojové linky na jedné straně filozofie a na druhé straně ekonomických, popřípadě psychologických vědních disciplín, které zastupují právě onen byznys. Slovy Františka Hroníka se ekonomie a psychologie v čase proměňuje. Objevují se nová pojetí, která nám umožňují byznys i lidi řídit a uřídit v souladu s požadavky doby. Zatímco filozofie je oproti tomu neměnná, stabilní. Základní principy a pojmy zůstávají po staletí stejné a prolínají se do celého našeho života včetně toho pracovního.
Jedním z takových filozofických příkladů může být definice „dobra“. Pokud se postavíme do místnosti plné lidí a zeptáme se, jaký chtějí žít život, dostanete nejčastěji odpovědi jako: „kvalitní“, „naplněný“, „spokojený“... a tedy „dobrý“ život. Usilujeme o něj, ať jsme doma nebo v práci. A jak to tedy souvisí s byznysem?
Pokud si termín převedeme do našeho pracovního života, pak by i zaměstnavatelé, chtějí-li mít zaměstnance, kteří žijí spokojený a naplněný život po všech stránkách, měli definovat si vlastní „dobro“ uvnitř firemní kultury. Pochopit, co vlastně pro konkrétní podmínky společnosti obnáší a přichystat pro něj vhodné prostředí. Nikdo si totiž nepřejeme, aby „dobrý“ život začínal až po pracovní době a peníze byly jen prostředkem na kvalitní život ve volném čase. „Dobro“ nebo také „blaho“ může nicméně mít velmi individuální charakter. Pro dva lidi nemusí znamenat totéž, a proto se například hovoří o spoluvytváření firemní kultury a jejích hodnot, uvedl na pravou míru František Hroník.
Dobro zároveň vyžaduje „spravedlnost“, zatímco prosperita jednotlivce a celé firmy zase „důvěru“. V roli manažera se musíme neustále rozhodovat – vždy jde o otázku volby ve snaze dosáhnout dobra pro sebe, firmu a kolektiv. Usilujeme o spravedlivé řešení a našim lidem i zaměstnavateli nezbývá než důvěřovat ve správnost volby. Ale je tomu tak i ve skutečnosti? Jako lidé jsme obecně velmi citliví na to, co vnímáme jako spravedlivé. Spravedlnost je vždy individuálním pocitem, emocí. To, co můžeme vyhodnotit jako spravedlivé, nemusí být nutně slučováno s racionálním očekávaným řešením ani pochopením ostatních. Udržet si důvěru druhých může být složité. Ve firmách se tato (ne)spravedlnost může projevovat například v otázce odměňování nebo asymetrii přidělené odpovědnosti, kdy po zaměstnancích chceme, aby neodváděli jen přidělenou práci, výkon, ale do jisté míry přebrali odpovědnost za firmu a podíleli se na tvorbě její kultury. Získat pochopení druhých vyžaduje dobrou komunikaci i nutnost jít vlastním příkladem, vysvětlil zkušený psycholog a konzultant.
Ve společné diskuzi nad těmito dilematy mi utkvělo v paměti přirovnání z praxe společnosti General Electric. Její bývalý CEO Jack Welsch například radil, že je lepší udržet si pracovníky s nižším výkonem, ale orientované na firemní hodnoty (lze je případně přeřadit na jinou práci na podobné úrovni pro lepší výsledky), než pracovníky bez souladu s hodnotami firmy a orientované jen na výkon. Hodnoty jsou v tomto vztahu jistým přesahem, který dává člověku rozhled a pocit sounáležitosti s firmou a její kulturou. Na druhou stranu, pokud by člověk dělal práci, která by neladila s jeho osobními hodnotami a snažil by se jen naplňovat vůli a představy druhých, narušoval by svou osobní integritu, což by naopak mohlo mít negativní důsledky pro jeho výkonnost. Osobní integrita ve vztahu k práci a firmě je tedy dalším filozofickým tématem, se kterým se dnes stále setkáváme, a takto bychom mohli pokračovat... Filozofie nám ve zkratce pomáhá zjednodušit a lépe strukturovat témata, otázky a problémy, které řešíme v naší manažerské praxi i v každodenním životě. Nabízí pevné pilíře, o něž je možné se opřít, a záleží jen na nás, jakým způsobem na nich svůj přístup vybudujeme.
Předvánoční setkání MotivP Bussiness Brunch®, které proběhlo těsně před Vánoci dne 18. prosince 2019 v Praze, se stalo pod vedením Františka Hroníka skutečně poutavou a živou debatou, v níž dostal každý z účastníků dostatečný prostor nahlédnout na svou práci s nadhledem a odstupem. Těšíme se opět na další sraz v novém roce.
Zhlédněte krátké video z akce, ve kterém František Hroník osvětluje několik aktuálních filozofických dilemat byznysu a přibližuje filozofickou úvahou téma osobní integrity člověka: