V dnešní společnosti založené na znalostech dochází k posunu od tradiční hegemonie výrobce k nadvládě zákazníka a spotřebitele. Úspěch podniku více než na kapitálu fyzickém záleží kapitálu lidském, který je kombinací inteligence, kvalifikace, dovedností a zkušeností. Nositelem znalostního kapitálu může být manažer stejně tak jako kvalifikovaný dělník. Jedná se prostě o lidi, kteří používají své znalosti při tvorbě nových výrobků, při jejich výrobě, prodeji, financování nebo při rozvoji podniku.
Protože řízení znalostí neexistuje samostatně, ale je napojené na vše ostatní, co podnik dělá, první impuls k managementu znalostí vychází od vrcholového managementu. Co tedy očekávat od topmanažera?
- Má všechny potřebné pravomoci i přehled, aby zvolil správný směr řízení znalostí.
- V závislosti na vizi a strategii podniku vytváří znalostní vizi, jež výrazně ovlivňuje podnikovou kulturu, hodnoty a principy.
- Informuje o znalostní vizi zaměstnance a vhodnou motivací je vede k jejímu sdílení.
- Koordinuje všechny aktivity v podniku, které se týkají znalostí a hledá jejich návaznost na ostatní činnosti, včetně projektů podporujících management znalostí.
Stranou v řízení znalostí nestojí ani liniový manažer:
- Realizuje záměry vrcholového managementu v praxi.
- Při každodenní práci s lidmi vede, ovlivňuje a motivuje spolupracovníky k využívaní a odevzdávaní jejich znalostí.
Podnik, který se rozhodne řídit znalosti, potřebuje člověka, který se této úlohy ujme na celý úvazek. Znalostní manažer nemusí být členem vrcholového managementu, ale musí mít u spolupracovníků vysokou přirozenou autoritu a kredibilitu díky svým znalostem a rozhledu. Mimo jiné se od něj očekává:
- schopnost tvorby variantních závěrů, využívání intuice, schopnost improvizace,
- hluboké znalosti v oboru, využívané v širších souvislostech, se zaměřením na specifika podniku,
- předpoklady pro týmovou práci, odevzdávání vlastních znalostí a zkušeností jiným,
- mírný workaholismus.
-hp-