V dnešní době se břímě „měnit svět“ často ponechává na podnikatelích. Například Američané Craig Walker a Vincent Paquet přišli s tím, že každý bezdomovec by měl mít zdarma telefonní číslo a rozhodli se udělat z toho ve své telekomunikační firmě část firemního plánu. Je pravda, že i když takového bezdomovce proškolíte, připravíte na pohovor a koupíte mu oblek, bez spojení, které by mohl při setkání s potenciálním zaměstnavatelem udat, nebude snadné jej v případě zájmu kontaktovat.
Činit dobro je v kurzu
Přestože je nápad Wolkera a Paqueta jedinečný, koncept „činit dobro“ ne. Stává se normou každé firmy, malé nebo velké, zaběhlé nebo začínající. Není to již dávno volba, spíše se stává konkurenční nutností. Tak je uspokojování potřeb zákazníků za současného vylepšování světa to, o co se majitelé firem snaží.
Například Michael Benninger, který vlastní řetězec 17 kaváren ve čtyřech amerických státech na popud svých dvou zákazníků – členů komunity Nevadských paralyzovaných válečných veteránů – přišel na myšlenku uzpůsobit své podniky tak, aby byly přátelštější k vozíčkářům.
Sám si vyzkoušel, jak vypadá návštěva jeho kaváren z jejich pohledu díky dnu, který osobně strávil na vozíku, a tak lépe pochopil problémy, s jakými se takový zákazník setká. Některé změny, které implementoval, byly docela nenákladné - například prosté snížení jídelních lístků do výše jejich očí, modifikace obslužných přepážek a zavedení linek, na kterých je možno objednat doručení občerstvení do auta i na stoly. Největším výdajem ale bylo zajistit automatické otevírání dveří. Benning uznává, že sice neprodá více kávy, ale zároveň dodává, že jeho podnikání pro něj není jen o penězích.
-av-