Přijít po čtyřicítce o zaměstnání znamená pro mnohé osobní katastrofu. Nastává registrace na pracovním úřadě, leštění klik v desítkách firem, výběrová řízení, odmítavé odpovědi, frustrace. Většina lidí starších 45 let si myslí, že jsou na trhu práce diskriminovaní nebo znevýhodňovaní.
Podle Mezinárodní organizace práce nestačí pouze zvýšit důchodový věk. Pro straší lidi je třeba vytvořit i slušné podmínky práce. Jádro problému spočívá v překonání kultury vytlačení starších lidí z trhu práce nejen prostřednictvím předčasných důchodů. O lidech od 45 do 64 let hovoříme jako o ohrožené skupině.
Mezi uchazeči o práci nad 40 let je největší zájem o pozice administrativních pracovníků, obchodních zástupců, asistentů, obchodních manažerů a prodavačů.
Mnozí manažeři a šéfové si tuto skupinu cení, hlavně pro její zkušenosti, znalost problematiky v oboru, nadhled, rozvážnost, lepší vztah k práci, disciplínu a minimální absenci. Mimo to mají tito lidé i své slabé stránky – neznalost práce na počítači a neznalost cizích jazyků. Mnohým firmám brání zaměstnávat starší lidi dva předsudky – věk a nepoužitelnost.
Politika Evropské unie chce zvýšit zaměstnanost lidí ve věku 50 až 64 let do roku 2010 až o 50 %. Pro národní politiky zemí to ale představuje velký problém. Přitom každý pátý Evropan je dnes starší 60 let. Pracovní dokument Evropské komise říká, že existuje potenciál pro větší uplatnění starších lidí na trhu práce. Chce to však zvýšit vzdělanostní úroveň a věk odchodu do důchodu.
-pk-