Téměř každý může být zosnován, aby se - vědomě nebo nevědomky - stal špionem proti svým zájmům. Firmy by proto měly věnovat více pozornosti lidskému faktoru v počítačové bezpečnosti.
Případ Sally a Richarda, jejichž jména jsou fiktivní, se skutečně stal:
Když se Richard se Sally - maloobchodnicí v telekomunikačním konglomerátu - seznámili, řekl jí, že je manažer, který má na starost nákup telekomunikačního vybavení pro začínající prosperující firmu a při každém jejich setkání skutečně nějaký nákup udělal.
Stali se přáteli a po měsíci ji vzal na oběd a přiznal, že je na tajné misi a že potřebuje pomoc. Vysvětlil, že jistý manažer krade obchodní tajemství z jeho firmy a že potřebuje, aby Sally napodobila metody, které si myslí, že tento člověk používá. Měla přístup k tajným složkám a R. jí řekl, jak je má získat.
Co jí ale neřekl bylo, že ve skutečnosti pracuje pro konkurenční firmu. Sally se tak nevědomky stala firemním špionem.
O několik týdnů později ji pozvali na jednání s viceprezidentem její firmy. Nastražili to tak, že tento člověk měl schůzku s komplicem Richarda a celé to vyznělo tak, že se se Sally nemohl setkat tváří v tvář. R. řekl S., že jí chce odměnit za spolupráci. Peníze přijala, stejně jako další, které měly být bonusem za účast v akci proti podvodníkovi. O pár měsíců později dostala ještě větší bonus a udělala by cokoliv, o co by ji Richard požádal.
Nakonec jí řekl pravdu. Přestože byla šokovaná a vystrašená, nebyla už schopna a ochotna ze spolupráce vycouvat.
-av-