Určitě není na vašem pracovišti ničím výjimečným, že váš kolega pochází například z Norska nebo z Číny. Mezinárodní společnosti budují své pobočky u nás stále častěji, a tak se k nám dostávají cizinci, kteří jsou vašimi kolegy. Ne vždy je však soužití s jinými národnostmi jednoduché. Experti proto radí trpělivost. Rozdíly v kulturách jednotlivých národů je třeba řešit jen v práci, ale i mimo ni.
Národnostně, kulturně nebo i jinak smíšené týmy často narážejí na překážky. Problémem je rozdílný přístup k práci nebo způsob chování lidí, kteří pocházejí z různých zemí. Pracovní návyky vnímané v jedné kultuře jako standardní a běžné, mohou být v jiné vnímané jako nevhodné či nepřípustné.
Některým z nás může například překážet neosobní přístup, typický pro americké, německé či britské firmy, ve kterém cítíme individualismus a neosobnost. Úplným opakem jsou zase asijské nebo japonské týmy, které prosazují kolektivismus. Platí to i o Švédech, kteří kladou důraz na spolupráci a ne na soupeření jako například obyvatelé jižní Evropy.
Rozdíly mezi národnostmi pramení především z rozdílnosti kultur. Například lidem ze zemí, jako je Saudská Arábie, Čína, Japonsko nebo Jižní Korea, stačí na vyjádření myšlenky méně slov. Kladou velký důraz na vzájemné vztahy, důvěru a spolucítění, proto mají tendenci uzavírat pouze ústní dohody namísto písemných smluv. Naopak lidé ze západní Evropy a USA vyžadují přesné návody a instrukce. Zároveň je možné u nich pozorovat jasné stanovení hranice mezi veřejnou a soukromou zónou.
Na to, aby taková skupina lidí dokázala pracovat, je třeba mnoho tolerance. Všeobecnou zásadou pro dobře fungující multikulturní tým je princip uznání rovnocennosti všech odlišných kultur.
Manažer takového týmu by si měl nastudovat podrobnosti o kultuře svého podřízeného nebo kolegy, aby mohl akceptovat to, co je pro ni typické. Je třeba, aby správně nastavil pravidla a svým řízením předcházel problémům a konfliktům.
-pk-