Často slýcháme, že spíkr by měl začít svou řeč vtipem, aby dodal publiku pozitivní náladu a zajistil si pozornost. Článek však přichází s vysvětlením, proč vtipy vynechat.
- Váš vtip může publikum urazit. Většina vtipů se týká určité skupiny lidí – geografické, etnické, věkové, genderové apod. Možná si říkáte, že vaše publikum nepatří ke skupině, na jejíž účet chcete zavtipkovat, ale i to je nebezpečné. Publikum totiž může s danou skupinou sympatizovat a váš vtip se jich dotkne i tak. Následně ztratí zájem věnovat vám pozornost.
- Publiku se vtip nemusí líbit. Může se snadno stát, že váš vtip nepochopí nebo se vám nepodaří pointa. Místo smíchu rázem na vás budou všichni zírat a začne se ozývat šeptání, co jste tím mysleli. Většina spíkrů není tak pohotová, aby dokázala nepovedený vtip obrátit v legraci sama ze sebe.
- Vyprávění vtipů nemusí být vaše silná stránka. To, že jako vypravěči máte úspěch u svých přátel, ještě neznamená, že dokážete pobavit i v prostředí neznámých lidí. Důvěryhodnost si musíte zasloužit. Pečlivě proto zvažte, zda jsou vtipy vaše parketa. Upřímnost v tomto směru vás může ochránit před špatným vystoupením a z toho plynoucích důsledků.
- Publikum již mohlo vtip slyšet. Například internet výrazně snižuje pravděpodobnost, že dokážete přijít s vtipem, který publikum nezná. Navíc nemusíte být prvním přednášejícím, který témuž publiku daný vtip opakuje.
- Můžete překvapit publikum tím, že nezačnete vtipem. Vyprávění vtipů je poměrně běžné. Publikum proto spíše překvapíte, když začnete jinak.
-kk-