Všichni jsme se již jako děti naučili říkat „prosím“ a „děkuji“. Víme, kdy si na sebe vzít společenský oděv a kdy džíny a tričko. Umíme se správně usmívat, podat ruku, obstojíme při přijímacím pohovoru. Změnilo se něco na těchto našich návycích s příchodem Internetu? Je toho dost.
Zatímco při běžném rozhovoru dokážeme z řeči těla toho druhého odhadnout, co je míněno vážně a co nikoli, internetová komunikace postrádá emocionální prvky. Proto je velmi snadné špatně interpretovat některá vyjádření v odesílaných nebo přijímaných sděleních. Existuje však několik pravidel, která elektronickou komunikaci (a zejména odesílání dokumentů) usnadňují:
* Nepoužívejte velká písmena. Když napíšete e-mail velkými písmeny, je to jako byste na jeho příjemce křičeli. Není to slušné a špatně se to čte.
* Používejte e-mail správně, tj. tak, aby bylo jeho využití přínosem jak pro vás, tak pro příjemce zprávy. Když vás někdo požádá, abyste mu odeslali dokument pouze jako text s kódováním ASCII, udělejte to. Zvláště to platí o životopisech.
* Neposílejte více kopií. Když v dokumentu něco změníte, stačí odeslat jednu aktualizaci. Mnoho e-mailů s přílohou zahlcuje poštu příjemce.
* Nechte si odesílané zprávy zkontrolovat antivirem.
* Vyhněte se dlouhým průvodním dopisům. Ty jsou namístě pouze tehdy, když obsahují jiné důležité údaje, než přiložený dokument.
Article source CareerBuilder - the largest online job site in the U.S