Podnik je podle autora článku možno přirovnat k divadelní společnosti – jeho posláním je totiž také předvést platícím zákazníkům kvalitní výkon. Každé ráno se pracovníci ve svých oblecích (kostýmech) odeberou do společnosti (divadla) a vykonávají svoji práci (hrají vlastně určitou roli) v závislosti na vytyčených cílích (scénáři), aby přinesli své zboží nebo služby zákazníkovi, který představuje velevážené publikum. Ve světle této metafory lze pak spatřovat změny ve firmě jako ekvivalent situace, kdy divadlo musí nazkoušet nové představení. V divadle je umění změny jednou z klíčových dovedností – žádný kus se nedá hrát donekonečna. Pojďme se tedy podívat na několik typických idejí týkajících se změny ve firmě.
Například: „Změny ve firmě jsou především sociálním procesem“ – není skutečně pochyb, že společnost je sociálním systémem, ale efektivnější idea by mohla znít: „Změna ve firmě je především změnou mechanismů, která má sociální dopad.“ Nebo: „Motorem úspěšných změn je zejména entusiasmus a nadšení.“ Lépe: „Zdrojem nadšení a entusiasmu jsou jasné, konkrétní plány a následné akce.“ Pokračujeme: „Změna je umění, nikoliv věda.“ Představme si však, jak by dopadl divadelní ředitel bez přesného plánu zkoušek či hereckého obsazení. Efektivnější formulace: „Změna je věda a konstruování, které vyžaduje také sociální finesu.“
Díky přirovnání k divadlu je možno porozumět problematice podnikových změn tak, že tyto proměny představují ve své podstatě strukturované mechanické systémy složené z částí, které musejí spolupracovat a měnit se společně – primárními elementy jsou vize, pracovní procesy, vybavení a nástroje a výkonnost. Řízení změn může být zajímavou výzvou, je však uskutečnitelné jen tehdy, porozumějí-li manažeři jeho principům a mechanismům.
Article source The CEO Refresher - a U.S. website focused on management