V mnoha podnicích neustále přežívá názor, že proces řízení nutně začíná nahoře, tedy u nejvyššího vedení podniku. Ve skutečnosti však vůdcovské dovednosti nacházíme na všech podnikových úrovních a právě tito dílčí vůdci by naopak svým přístupem měli ovlivňovat nejvyšší vedení. Představte si, že jste na poradě nejvyššího vedení a ta se neustále ubírá neurčitým směrem. Nikdo z vašich nadřízených nepřichází s podnětným návrhem na řešení dané situace. Vy konkrétní návrh máte, jste ale pouze řadový vedoucí, manažer dílčího oddělení. Otázka tedy zní: Máte se projevit? Odpověď je jednoznačná: Ano.
Řadový manažer by měl k takovému „vedení zdola“ přistupovat s respektem a rozmyslem. K tomu je třeba vzájemně vyvážená kombinace základních manažerských vlastností – odvahy, asertivity, důvěry, pokory a úcty. Musí též:
- dobře znát firemní kulturu a její možnosti,
- navazovat přátelské vztahy s nadřízenými manažery,
- důkladně zvážit vznesení návrhu, aby jeho návrh například nekolidoval s firemními cíli,
- neuváženě neodsuzovat manažerské dovednosti nadřízených,
- vytvořit si individuální způsob vedení.
Chce-li takový manažer skutečně ovlivnit jednání a přístup svých nadřízených, měl by se na svůj způsob vedení hlouběji soustředit, odhalit skrytý talentový potenciál nižších vrstev podniku. Měl by se osobně seznámit s co největším počtem pracovníků a zjistit, koho ve svém osobním životě uznávají jako přirozenou řídící autoritu (radního, který usiluje o vybudování nového městského stadionu, politika apod.) Podřízené je třeba vést zejména k samostatnosti, aby pak oni zpětně mohli vést svého manažera a ten opět své nadřízené.
**Datum vydání:** X/2002
Article source CIO.com - Internetové stránky časopisu CIO pro vedoucí pracovníky v oboru informačních technologií