Denně otevíráme noviny a dozvídáme se o etických krizích v podnicích, jako jsou zpronevěry, defraudace, zneužití podnikových produktů a služeb atd. Všechna tato závažná porušení etických standardů se úzce dotýkají samotného srdce podniku, jeho aktiv. Na pracovištích je lidé znají jako „věci“, za které podnik zaplatil a oni je každý den používají. Jakmile však přijdou na řadu podniková aktiva (v jakékoli formě), je to vážná situace.
Pro zaměstnance bez většího vlivu může být etické zacházení s podnikovými aktivy na první pohled něčím, co se jich nijak netýká. Přicházejí do práce, vykonávají svou činnost a zase odcházejí, aniž by si uvědomovali s jakým majetkem denně operují a jakým legálním důsledkům se vystavují. Jmenujme například využívání firemního vozu či kreditní karty, práci s firemním počítačem a dalším firemním vybavením.
Zaměstnanci si většinou svou zodpovědnost neuvědomí, dokud se něco neztratí, neukradne nebo nerozbije. To je ale velká chyba, protože zaměstnanci by měli pochopit, co etické chování v konkrétním podniku znamená. Podnik by je měl vést k tomu, aby s jeho majetkem zacházeli jako s vlastním. Není vhodné, aby zaměstnanci zacházeli s podnikovým majetkem příliš lehkovážně, ale ani aby ho brali příliš osobně. Podniková etika není ničím jiným než volbami, které provádíme každý den, nezávisle na našich odpovědnostech. Od doby, kdy vstoupíme z parkoviště na pracoviště je třeba chápat všechny věci okolo v souvislostech.
**Datum vydání:** VII/2003
Article source About HR - part of the About.com website focused on Human Resources