Do první skupiny patří lidé, kteří se chovají jako nadřízení, ačkoliv nemají potřebnou pravomoc. Nemístné narážky na pracovní výkon je třeba slušně odmítat. Skutečného nadřízeného je nutno ujistit o otevřenosti k připomínkám, ale také o vlastní připravenosti k plnění úkolů.
Jiné těžkosti působí spolupracovníci, kteří kopírují výsledky práce ostatních. Zde je nejdůležitější neoplácet stejnou mincí a v případě nutnosti obeznámit se situací vedoucího.
Někteří spolupracovníci zase neumí naslouchat a předstírají, že všechno znají.
Na závěr je uvedeno několik tipů pro případ, že ani intervence vedoucího nepomáhá. Nelze vyloučit ani změnu zaměstnání.