Mechanismus na sdílení znalostí je poměrně jednoduchý. Najdeme lidi, kteří mají potřebné znalosti, tyto znalosti od nich získejme a zachyťme je do nějakého systému tak, aby je mohli čerpat i další zaměstnanci. Jednoduchý mechanismus, který však v praxi velmi často selhává. Selhává v několika bodech: * Lidé nejsou ochotni své znalosti sdělovat, chtějí se díky nim stát nepostradatelnými, tzv. monopoly vedení. * Lidé jsou ochotni znalosti sdílet, ale neuvědomují si, že znají něco, co může pomoci ostatním. * Znalosti jsou zachyceny v informačním systému, a v tom okamžiku zmrtví, protože je v něm nikdo nehledá a za okamžik zestárnou tak, že nejsou použitelné.
Článek popisuje situaci v Západočeské energetice, která řešila otázku, jakým způsobem sdílení znalostí ve společnosti podpořit. V počátku projektu si položili lidé v projektovém týmu jednoduchou otázku – „Kde bude ZČE nejvíce ohrožena, když nebudou zaměstnanci sdílet informace?“ Ve druhé fázi se problémové oblasti blíže specifikovaly a každá oblast byla přidělena řešitelskému týmu (nakombinovanému ze zástupců jednotlivých útvarů). Ve třetí fázi dochází ke společnému setkání všech týmů a ke sdílení výstupů z práce jednotlivých týmů. Article source HR Forum - Časopis společnosti People Management Forum Read more articles from HR Forum