Hodnota znalostí je těsně spjata se způsobem, jak jsou tyto znalosti organizovány. Znalostní pracovníci bohužel tráví nejvíce času vyhledáváním znalostí, které samo o sobě nepřidává žádnou hodnotu.
Jednou z nejstarších metod organizace podnikových znalostí je systematické (resp. taxonomické) uspořádání, nejčastěji ve formě rozvětveného stromu. Tento druh organizace představuje obzvláště silný nástroj pro práci s obchodními procesy.
Takřka všechny pokusy o systematické uspořádání znalostí se řídí stejným obecným postupem:
- zhodnocení obchodních požadavků,
- provedení znalostního auditu,
- vyžádání vstupů od lidí, kteří budou od systému požadovat informace,
- vyhledání poradenských služeb od expertů v daném oboru,
- vytvoření a odzkoušení prototypu a
- poskytnutí odměn za spolupráci.
Každý dodavatel taxonomie má tendenci používat jiný přístup, aby se odlišil od ostatních. V tomto příspěvku jsou uvedeny přístupy firem **Autonomy Corp.**, **Purple Yogi** a **Semio Corp.**. Autor článku se dále zmiňuje o úloze lidí v systému, o možných překážkách a o finančních aspektech taxonomického přístupu ke znalostem.
**Datum vydání: VII/2001**
Article source Knowledge Management Magazine - zdroj informací pro oblast knowledge managementu (správy znalostí)