- Myslí si, že všechno vědí. Namísto toho by měli spíše naslouchat lidem okolo a žádat o jejich připomínky. Je třeba zachovat si otevřenou mysl. - Každému dávají najevo, kdo má v rukou moc. Podřízení ale vědí, kdo je jejich manažer a ten by proto měl v tomto smyslu přinést pozitivní změnu. - Mění, na co přijdou. Pokud má ale nový manažer pocit, že mu dosavadní postupy ve firmě nevyhovují, neznamená to nutně, že by byly špatné. - Obávají se cokoli udělat. Nový manažer si nebývá jist, zda jej do firmy přijali či povýšili správně, kdyby však neměli zájem, najímat jej nebudou. - Neudělají si čas na seznámení s podřízenými. I kdyby se nový manažer s podřízenými již znal, je třeba věnovat jim čas a seznámit se s nimi jako s jedinci, aby je mohl efektivněji řídit. - Ztrácejí příliš mnoho času se svým nadřízeným. Nový manažer by si měl uvědomit, že byl nadřízeným přijat, aby mu ulehčil práci. - Nedělají si starosti s potenciálními problémy nebo problémovými zaměstnanci. I když však bude manažer problémy ignorovat, nakonec vyplují napovrch. - Nechtějí působit lidsky. To, že se někdo stane šéfem ještě neznamená, že se nemůže usmívat, dávat najevo své emoce nebo se dopouštět chyb. - Nechrání své podřízené. Manažer se přitom musí stavět za svůj tým, aby si získat jeho důvěru a loajalitu. - Vyhýbají se jakékoli odpovědnosti. Odpovědnost jde však ruku v ruce s autoritou a v práci manažera je nezbytná.