Firemní kultura by kromě komunikace v obecném slova smyslu měla vytvářet a garantovat i podmínky pro sdílení znalostí mezi jednotlivými zaměstnanci, odděleními, pobočkami. Neznamená to pouze nápady a znalosti sdílet, nýbrž o nich aktivně diskutovat a dále je rozvíjet. Firmy by v tomto smyslu měly upustit od tradičního podnikatelského modelu 19.století, v jehož rámci byl majetek založen na dosažitelných komoditách, a přistoupit k modelu 21.století, kde je majetek založen na sbírání informací o nových způsobech plnění požadavků zákazníků.
Firemní kultura sdílení znalostí vychází z prvotního pochopení důležitosti informací jako takových. Je třeba pochopit, co by mohl nedostatek informací firmě způsobit a jak tedy k informacím přistupovat. Informace musí celá firma chápat jako zdroje nových podmětů a myšlenek, potenciálních strategií. Firma je jako živý organismus, který dohromady tvoří jednotlivé informace a události. Jeho zdravý vývoj tedy závisí na tom, jak jsou zaměstnanci schopni vzájemně vytvářet vztahy a komunikovat.
Ke sdílení znalostí je třeba zvolit systematický přístup. Firma musí poskytovat prostor pro systematické vytváření interních kontaktů mezi zaměstnanci na všech úrovních. V podstatě se jedná o rozvoj interpersonálních dovedností, které řadě zaměstnanců dosud chyběly. Firmy by je měly rozvíjet prostřednictvím svých vedoucích pracovníků zprostředkovávajících komunikaci se zaměstnanci a zpětnou vazbu. Takový tok informací musí nahradit přísun nepotřebných faktů do všech částí firmy.
**Datum vydání:** XII/2002
Article source The CEO Refresher - a U.S. website focused on management