Pauline Reich především zdůraznila nutnost vytvoření firemní politiky pro sledování využití Internetu a e-mailu na pracovišti, což by se mělo dotýkat všech zaměstnanců v kancelářích i doma, přechodně zaměstnaných osob, konzultantů i samostatných smluvních partnerů. Ti všichni totiž mohou firmě způsobit újmy od porušení zákonné odpovědnosti až po odhalení obchodních tajemství. Pravidla je třeba sepsat, umožnit všem zaměstnancům přístup k nim a od nových zaměstnanců vyžadovat podpis jako formu seznámení a souhlasu s nimi.
Sledování toho, jak zaměstnanci v práci využívají Internet a elektronickou poštu má svůj smysl. V různých částech světa k němu ovšem přistupují různě. Evropská unie striktně právně chrání soukromí zaměstnanců, zatímco například Indie v tomto směru prakticky žádné právní úpravy nemá. Otázkou pak zůstává, jakou politiku zvolit, působí-li firma ve více částech světa. Chybou amerických zákonodárců je podle Pauline Reich snaha řešit otázku monitorování zaměstnanců pouze v rámci USA. Takové právní otázky je podle jejího názoru třeba koordinovat na mezinárodní úrovni.