Zajímavou otázkou v dnešní často neetické ekonomice je, zda společnost, která jedná morálně a eticky, je konkurenceschopná – jestli firma s jasně deklarovaným mravním a obchodním kodexem může soutěžit s těmi, kdo tyto hranice nerespektují? Autor článku zaznamenal při diskusi o tomto tématu převládající názor, že ovce mezi vlky dlouho nepřežije. Toto mínění však často vychází z nesprávných předpokladů. Prvním z nich je to, že korektně jednající podnik není v oblasti trhu dravý a je neschopen se bránit – to však není pravda, existuje řada firem majících oddělení zajišťující dodržování etických pravidel, která jsou brána skutečně vážně, a přitom je podnik velmi konkurenceschopný a soutěživý.
Druhým nesprávný předpoklad je, že firmy, které se otázkami etiky nezabývají, využívají tuto „svobodu“ ke zvýšení vlastního profitu. Vychází však najevo, že se obrátí ve svůj pravý opak – společnost pak musí čelit řadě nepříjemností a právních skandálů souvisejících například s řevnivostí, zneužíváním pravomocí, krádežemi, sexuálním obtěžováním. nedostatek morálky a etiky stojí čas i peníze, zatímco dodržování pravidel je naopak šetří. Proto je třeba, aby si každý položil otázku, zda v daném podniku vytváří svým jednáním etické a slušné prostředí, nebo naopak a byl kladným příkladem ostatním – dodržování morálních norem by také mělo být součástí hodnocení a měření výkonu zaměstnanců i manažerů.
Article source Osar Consulting - management, education, IT