Když se v roce 1999 dostala Bank One do problémů, jediným řešením bylo vyměnit výkonného vedoucího. Objevil se Jamie Dimon, který odešel ze Citibank v důsledku vnitřních bojů o moc. Později se ukázalo, že je ochotný zavést výrazné změny a celou banku transformovat, i když za cenu důsledného snižování nákladů. Ještě však není jisté, zda bude tím, kdo ji zachrání – spíše můžeme usuzovat, že banka se až dojemně spoléhá na charisma jediného člověka.
Tento přístup je však zejména v bankovnictví poměrně běžný. Banka (či jiná instituce) přijme manažerskou superhvězdu z jiné společnosti, ta však vyžaduje odpovídající finanční ohodnocení. Důsledkem toho může být destabilizace firmy a nedůvěra manažerů – při tomto přístupu jsou totiž v podstatě vyloučeni interní kandidáti na post výkonného vedoucího. Na vině jsou podle odborníků především společnosti, specializující se na vyhledávání a nábor výkonných vedoucích. Ty ovlivňují vývoj trhu práce v této oblasti.
Samotné personální firmy specializované na vyhledávání výkonných manažerů přiznávají, že zdrojem jejich činnosti jsou především firmy s finančními problémy. Ty se nejvíce spoléhají na „zachránce“ zvenčí. Pro tento úsek trhu práce jsou specifické následující aspekty:
* Poměrně malá nabídka a poptávka,
* Vysoké riziko pro obě strany,
* Obecně rozšířená obava o legálnost takového počínání.
Při výběrovém procesu se klade důraz především na sociální vlastnosti a publicitu daného manažera, odborné zkušenosti a vzdělání jsou obvykle stranou. Celý proces bývá obvykle utajený – na inzeráty na pozice výkonných vedoucích narazíme v časopisech a na Internetu málokdy. Firmy, které využívají služeb specializované agentury, jsou ochotné za nalezení vhodného kandidáta zaplatit horentní sumy. I zde se však trendy mění – firmy se postupně zaměřují spíše na výkonnost a integritu osobnosti, a nikoli na charisma.
Article source The Economist - The Economist online edition