Vedoucí pracovníci jsou vesměs zavaleni úkoly. Mají mnoho povinností, lhůt a termínů. Efektivita jejich práce stejně tak jako zachování psychicky optimálního stavu vyžaduje přesnou časovou organizaci. Každý se může stát pánem svého času, rozhodne-li se zavést do svého pracovního života pořádek. Úspěch přitom tkví v pozitivním přístupu k pracovním úkolům a jejich plnění. Manažeři by se ve své mysli rozhodně neměli neustále zabývat jen otázkou toho, co si o nich myslí podřízení, tím pouze ztrácejí drahocenný čas. Lehce se jim tak může stát, že díky časovému stresu nezískají důležitého klienta, nesplní termín atd.
Úkolem každého vedoucího pracovníka je proto naložit se svým časem efektivně. Vycházet je přitom třeba z toho, že splnění jakéhokoli úkolu je pro vlastní osobnost manažera výbornou vzdělávací lekcí. Namísto zbožného přání: „Už abych měl ten úkol z krku!“ by si tak měl vnitřně říkat: „To je skvělé, co všechno jsem se již při plnění tohoto úkolu naučil!“ Podstatné je pojmenovat priority, a to nejen v pracovním životě. Za pět let každý člověk teoreticky může poskočit o několik manažerských úrovní, ale i získat vysokoškolský diplom, otevřít vlastní firmu, zbavit se dluhů, ušetřit nějaké peníze, změnit bydliště, nastoupit do nové práce nebo napsat a vydat knihu. Záleží jen na tom, co si stanoví jako prioritu.
Stanoví-li si člověk budoucí cíle, vidí hned celé své okolí v jiných souvislostech. Zbaví se stresu. Ví, co je jeho cílem a co pro jeho dosažení musí udělat. K tomu všemu stačí jen tužka, papír a otevřená mysl. Časový rozvrh nejvíce ocení prací zavalení lidé, šéfové a manažeři, své opodstatnění však má v životě každého jednotlivce, nehledě na jeho pracovní zařazení.
**Datum vydání:** XII/2002