Po válce v Korey se Frank rozhodl změnit svou kariéru a věnovat více času rodině. Přestože měl tehdy šanci stát se admirálem, nikdy své volby nelitoval a po třiceti letech služby v armádě odešel z jejích řad jako námořní kapitán. Ani poté však nezahálel: učil matematiku na vysoké škole, věnoval se horolezectví, pracoval jako strojní inženýr. Funkci technického vedoucího v jedné strojní firmě vykonával výborně. Všichni jeho podřízení k němu cítili obrovský respekt a důvěru. Nejinak tomu bylo i u jeho nadřízených. Nezahálel pak ani v důchodu, kdy se aktivně věnoval sporu, hudbě, podílel se na vzniku několika knih o námořnictvu a stal se ředitelem námořního muzea.
Proč byl ale tento muž tak skvělým vůdcem? Narodil se s tím, nebo se tomu naučil? Jak si získal takový respekt, že byli lidé ochotni následovat jej do války? Každý, kdo s ním kdy pracoval uznává, že byl Frank skutečným vůdcem. Měl totiž obrovské množství vůdcovských vlastností a schopností: - Věděl, co chce. - Říkal lidem, co mají dělat, nikoli jak to mají dělat. - Plnění svých úkolů věnoval domácí přípravu. - Řídil ostatní pomocí názorných příkladů. - Vyžadoval kvalitu, nikoli úplnou dokonalost. - Měl o spolupracovníky skutečný zájem. - Vždy byl skromný. - Měl charakter, byl čestný a pravdomluvný. Article source About Management - part of the About.com website focused on management Read more articles from About Management