V téměř všech organizacích můžeme najít alespoň jednu osobu, která je přirozený vůdčí typ. Když požádá kolegy a podřízené o pomoc, všichni nabízené šance nadšeně využijí. Zaměstnanci se k takovému člověku obrací o radu či pomoc a berou ho jako svůj vzor. Jak to dělají? V čem spočívá tajemství úspěchu při práci s lidmi?
Ačkoli má většina efektivních vedoucích přirozené charisma, některé modely chování se dají naučit. Dobrý vůdce ví, jak má podřízené nenásilně přimět k tomu, aby udělali požadovanou práci dobrovolně. Když vede poradu, lidé z ní odchází s motivací a chutí do další práce.
Dobrý vedoucí informuje své podřízené o tom, jak jejich konkrétní práce zapadá do celkového rámce firmy a jak přispívá k dosahování stanovených cílů. Tento přístup je také nejlepší taktikou retence zaměstnanců – když se lidé cítí být pro firmu potřební, nemají tendenci hledat si místo jinde.
Dobrý vedoucí také obvykle vyzařuje víru v úspěch každého počínání. I v téměř beznadějné situaci dokáže najít řešení a inspirovat ostatní, i za cenu vlastních ztrát. Dokáží se také vyjadřovat o budoucnosti vždy optimisticky. Někteří lidé dělají pravý opak – domnívají se, že získají podporu ostatních tím, že budou líčit, jak je situace špatná. Tento předpoklad je mylný.
Dobří vedoucí jsou také obvykle konstruktivní. Nepláčou nad neúspěchem projektu, ale zaměřují se spíše na možná řešení. Mají v záloze několik plánů. Chápou také, že každý zaměstnanec je motivován něčím jiným a podle toho k němu přistupují. Snaží se dopřát každému pocit, že je důležitý – oslovují například zaměstnance křestními jmény. O zaměstnancích mluví jako o spolupracovnících či členech týmu, nikdy ne jako o „podřízených“.
**Datum vydání:** IV/2002
Article source Fabjob.com - americký server pro uchazeče o zaměstnání