Inteligentní otázky jsou nástroje, s jejichž pomocí se učíme, zjišťujeme určité informace či si necháváme něco vysvětlit. Inteligentní otázky pramení například z následujících situací: * Řečník nevěnoval dostatečnou pozornost detailům a neposkytl dostatek informací, aby si člověk mohl vytvořit jasnou představu. * Každý má jinou úroveň znalostí – to, co je jednomu jasné, může být druhému úplně neznámé. * Podstata problému neodpovídá zažitým postupům a je nutné podrobnější vysvětlení, aby si lidé celou věc špatně nevyložili. * Instruktor či řečník nedodržuje logickou souslednost událostí. * Řečník má sice velmi zajímavé téma, ale neumí jej podat.
Existují však také lidé, kteří záměrně kladou nesmyslné a hloupé otázky. Autor článku tyto lidi klasifikuje například podle následujících kritérií: * Ti, kteří se rádi poslouchají. Nevydrží déle než půl hodiny, aniž by slyšeli svůj hlas. * Ti, kteří mluví za všechny ostatní. Domnívají se, že to, co zajímá je, musí určitě zajímat i okolí. * Ti, kteří chtějí řečníka „nachytat na švestkách“. Jejich jediným zájmem je zneklidnit dotyčného a otestovat jeho připravenost. * Ti, kteří kladou hypotetické otázky („Já vím, že to nikdy nemůže nastat, ale co kdyby byl Mickey Mouse vedoucím oddělení HR?“) * ... a mnoho dalších.
Dříve, než se na poradě či prezentaci na něco zeptáme, měli bychom sami určit, zda se naše otázka vztahuje k tématu, zda diskusi nějak obohatí nebo zda jen vyvolá konflikt, zda není nějakým způsobem na úkor ostatních (např. zbytečně dlouhé vysvětlování), či zda si ji můžeme s trochou námahy zodpovědět sami. Je také dobré představit si, jak bychom se asi dívali na jiného člověka, který by tuto otázku položil. Article source ERE.net - Recruiting Intelligence. Recruiting Community. Read more articles from ERE.net