Řada lidí, například na manažerských postech, si uvědomuje důležitost budování kontaktů s odborníky. V praxi však většinou pověřují jiné, aby jednali za ně. Dříve než si zvolí poradce, měli by si ujasnit, co chápat pod slovem důvěra. Článek popisuje tři typy důvěry – osobní, expertní a strukturální. Osobní důvěra znamená víru v něčí integritu, expertní důvěra symbolizuje víru v mistrovství v určité oboru a strukturální důvěra znamená vztah mezi rolí a ambicemi manažera a jeho poradců. Dále by se důvěra měla týkat i změny chování poradců v závislosti na případném povýšení, nových úkolech a povinnostech.
S budováním poradního sboru mohou začít již absolventi škol mezi svými spolužáky a akademickými institucemi. Noví poradci budou přicházet s dalším postupem v kariéře, jak v zaměstnání, tak na poli odborných spolků. Základním předpokladem fungování poradního sboru je vyhnutí se konfliktu zájmů. Jakkoli důvěryhodné spolupracovníky bude manažer mít, vždy nastanou situace, kdy bude potřebovat nezávislou radu. Ve snaze nezpůsobit konflikt zájmů se manažeři nejčastěji obracejí na osoby mimo své firmy. Důvěra mezi zaměstnanci firmy může být narušena profesionálními změnami. Klíčovými členy poradních sborů bývají manažeři na stejných postech v jiných firmách. Předpokládá se samozřejmě nezveřejňování důvěrných informací.