Rozhodování vyžaduje informace. Proto se také tak daří nejrůznějším poradcům. Pokud však za informace musíme platit (ať již penězi, časem či energií), často jim přikládáme přílišný význam. Názory jiných bereme v úvahu mnohem méně, jestliže je získáme zadarmo či bez námahy. K tomuto závěru došla ve svých výzkumech doktorka Francesca Gino z **Harvard Business School**. Již delší dobu se zabývá paradoxem moderní informační společnosti, tj. skutečností, že mít více informací nemusí vždy být lepší.
Většinu rozhodování manažerů ovlivňují rady druhých. Jakmile za informace něco zaplatí, nechtějí je jen tak „vyhodit“. Je proto důležité, aby si uvědomili, že při uvažování o radách podléhají předsudkům. Doktorka Gino hodlá ve výzkumech dále pokračovat, aby mohla formulovat konkrétnější rady pro manažery a konzultanty. Klade si otázky jako: Zajímá lidi, odkud vlastně jednotlivé rady pocházejí? Chápou rady jinak v souvislosti s tím, co o těch, kteří jim je předávají vědí? Zajímají se o informace o svých poradcích, i když jsou v daném konkrétním případě irelevantní? Závisí poskytování informací na obtížnosti plněného úkolu? Závisí na obtížnosti úkolu také váha přikládaná získaným informacím?
-kk-
Article source HBS Working Knowledge - new management trends from Harvard Business School