Správa znalostí není novou manažerskou disciplínou – existuje zde již léta po boku těch ostatních a stejně jako ony vyžaduje ke svému úspěšnému prosazování podporu informačních technologií. Právě na tuto podporu a její význam se zaměřuje článek – autor hodnotí, které IT nástroje jsou pro správu znalostí užitečné a které nikoli. Vychází přitom z toho, že znalosti se musí prostřednictvím konkrétních znalostních procesů nejprve vytvořit a poté je možné je používat, integrovat a spravovat.
Ve znalostních procesech se ze znalostí stávají konkrétní výsledky. Může se jednat například o ověření aplikace konkrétní zkušenosti v podniku, případně obecně známého tvrzení. Tyto výsledky (outcomes) se stávají součástí tzv. Distribuované znalostní báze podniku (DOKB), kde je poté lidé používají k rozhodování. Někdy zde však ani při nejlepší vůli nenajdeme takovou znalost, která by byla v našich podmínkách aplikovatelná – v takovém případě je nutné formulovat zcela nové řešení.
Při výše zmíněných procesech se IT uplatní spíše okrajově. Skutečné využití jim dává proces správy znalostí, který spočívá ve snaze změnit stávající proces zpracovávání znalostí v organizaci a optimalizovat výsledky, které z tohoto využívání znalostí vzniknou. Nemůžeme si však představovat, že vše zvládne jedna jediná IT aplikace – skutečnost je taková, že různé aplikace podporují různé podprocesy, které dohromady tvoří správu znalostí.
Article source Intelligent Enterprise - strategické podnikání, informace a IT