* Příliš dlouhý a nudný seznam pracovních povinností a odpovědností. Každý by se měl při psaní životopisu zaměřit hlavně na to, jak mohou jeho zkušenosti přispět právě té společnosti, v níž se uchází o zaměstnání. Je také nutné pečlivě vybírat pracovní zkušenosti, které se do životopisu napíší – dlouhý seznam čtenáře nudí a odvádí jeho pozornost od původního účelu. Zkušenosti by se také měly vždy vztahovat ke konkrétnímu zaměstnání. Totéž platí i o popisech koníčků a zájmů. * Časté používání osobních zájmen jako „já“ nebo „mně“. Životopis je formou obchodní komunikace a proto by měl být telegrafický. V cizojazyčném životopise by se neměly příliš vyskytovat členy a měl by využívat spíše trpného rodu sloves. * Nedostatečné profesionální reference. Reference jsou nutné a měly by se měly uvádět spíše na konci životopisu. * Pravopisné a typografické chyby. Asi není třeba zdůrazňovat nutnost kontroly pravopisných chyb a překlepů. Životopis by mělo číst raději hned několik lidí, aby dokázali všechny tyto nedostatky včas odhalit. Životopis odráží osobnost pisatele a chyby jej mohou úplně odepsat.