Současně s přidělováním licencí pro poskytování „vysokorychlostních služeb“ uživatelům mobilních telefonů se zároveň rozjíždí hazardní hra, jaká nemá v evropské obchodní historii obdoby. V sázce je skutečnost, zda peníze vydělané provozem bezdrátového Internetu na území Evropy ospravedlní obrovské investice provozovatelů mobilních telefonních sítí.
Snaha o zavedení tzv. služeb třetí generace (3G) je v současné době nepřehlédnutelná. Diskutuje se o tom, zda se mají mobilní telefony změnit ve stanice poskytující 3G služby (možnost prohlížení internetových stránek, elektronické obchodování apod.), nebo zda si mají zachovat povahu telefonů s dalšími rozšiřujícími funkcemi (přenos textových zpráv, příjem e-mailu, vyhledávání telefonních čísel). Z technického hlediska je mezi oběma variantami podstatný rozdíl, přitom zájem o pásma využitelná pro 3G služby mnohonásobně převyšuje očekávání.
Přestože vidina 3G služeb je bezesporu lákavá, objevují se názory, že by náklady na vybudování nové sítě mohly v důsledku ohrozit dobrou pověst některých telekomunikačních společností. Krátkozraké počínání evropských vlád by také mohlo připravit Evropu o obrovskou příležitost vyrovnat americkou převahu na síti Internet. Šíří se dokonce mínění, že by se celý telekomunikační průmysl mohl stát obětí svého vlastního přeludu.
Article source The Economist - The Economist online edition