Korupční Albion
Vezmeme si takovou Anglii. Měl jsem možnost v ní celkem nedávno pobývat několik měsíců a při té příležitosti jsem se začetl i do zdejších novin. Předně však musím říci, že moji tamější pracovní kolegové měli na tamější politiku a politiky podobný názor jako lidé u nás.
V době, kdy jsem byl v Anglii, hýbal anglickými novinami tzv. News International phone hacking scandal, který spočíval na tom, že novináři pracující pro magnáta R. Murdocha odposlouchávali telefony různých významných i méně významných lidí. Kauza měla ohlas i u nás. Týkala se, a to nás zde zajímá, i uplácení policistů a namočili se do ní někteří politici včetně premiéra D. Camerona, který měl s představiteli News International čilé styky a vybral si opravdu povedeného mluvčího (director of communications) A. Coulsona z novinářských kruhů News International. Avšak nakonec se podařilo premiérovi situaci ustát. Naopak rezignoval například komisař (čili šéf) metropolitní (čili londýnské) policie Paul Stephenson nebo asistent komisaře John Yates.
Jedna z hlavních postav skandálu soukromý detektiv Jonathan Rees od 90. let nakupoval informace mimo jiné i od bývalých a sloužících policejních důstojníků, celníků a inspektorů DPH (VAT inspectors). Kupování informací od policistů připustila již v roce 2003 novinářka Rebekah Brooksová, jinak dříve dobrá kamarádka Camerona.
Jsou dobře doloženy i úzké styky metropolitní policie s News Intrantional, společné večeře (samotný Stephenson absolvoval prý 18 večeří) a tak podobně. Dokonce i mezi obžalovanými se ocitl bývalý policista kvůli prodávání informací, či úředník z finančního úřadu pro braní nelegálních plateb a jiní veřejní činitelé (vojáci, státní zaměstnanci apod.). [1] Samotný R. Murdoch se setkal s každým britským premiérem od Thatcherové po Camerona. [2] Myslím, že skandál podobného rozsahu zatím u nás v České republice nemáme (jen vzdáleně se mu podobá kausa Nagyová), ale třeba se jednou i zde zadaří.
S tímto skandálem částečně souvisí i případ státního sekretáře (v podstatě jde o ministra) pro kulturu, olympiády, média a sport (Secretary of State for Culture, Olympics, Media and Sport) Jeremyho Hunta, který měl favorizovat Murdochovu News Corporation při převzetí (nakonec odvolaném) BSkyB, což je britská společnost nabízející satelitní vysílání, připojení k internetu a telefonii ve Spojeném království a v Irsku. Hunt se rozhodl při hodnocení převzetí BSkyB nekontaktovat komisi pro hospodářskou soutěž (Competition Commission) a měl čilé styky s News Corporation.
K tomu byly doloženy emaily, které dokládají kontakt mezi Huntovým poradcem Adamem Smithem a ředitelem News Corporation pro veřejné záležitosti a lobbistou Frédéricem Michelem. Labouristická opozice a jiní volali po Huntově resignaci, ale 25. dubna 2012 resignoval jen Smith (jak chytré mít prostředníka, který slouží případně jako placený hromosvod) a Hunt zůstal kulturním sekretářem až do začátku září roku 2012. Následně se Hunt stal sekretářem zdravotnictví. [3] V zásadě z pohledu liberála by mohl být Hunt označen skoro za chvalitebného korupčníka, i když určitě zná svoji cenu. No, ale stoupenci řádné politiky asi nadšeni nebudou.
V listu The Independent vyšla 19. června 2012 zajímavá informace o tom, že pokladník konzervativní strany lord Stanley Fink byl přistižen, jak aranžoval soukromou večeři v horní sněmovně známého londýského parlamentu (House of Lords) pro platící držitele karet American Expressu. Večeře byla součástí dvojdenního programu, který stál „jen“ asi 6 tisíc liber (Fink měl však akci i sponzorovat a akce měla přinést i nějakou charitu za 3 tisíce liber).
Fink nakonec tuto akci zrušil, ale připustil, že se měla zde konat již po několikáté. Nebyl jediný, kdo zařizoval takovou akci pro soukromé společnosti. Někteří z lordů měli finanční zájmy s funkcemi, které zastávali: například bývalý šéf metropolitní policie Lord John Stevens of Kikrwhelpington, který hostil klientskou akci pro 140 lidí v jídelně členů horní sněmovny pro soukromou forenzní vědeckou firmu, byl v této firmě čestným členem správní rady a podílníkem.
Lord Mohamed Sheikh si zarezervoval terasu sněmovny lordů s výhleden na Temži pro oběd své vlastní pojišťovací makléřské firmy. Přičemž však samotná pravidla používání prostor sněmovny lordů říkají, že příslušná hostinská zařízení nemají být používána pro přímé nebo nepřímé finanční anebo materiální zisky od sponzorů nebo jiných osob a externích organizací.
Lordi by tedy neměli obdržet žádnou platbu anebo jiný benefit, jako je nabídka zaměstnání, založené na schopnosti poskytovat vstup do sněmovny lordů. Logicky pak vše ostatní je povoleno nebo přesněji stěží může být nějak účinněji kontrolováno a postihováno. Odměnění lordů je zřejmě také možné založit na jejich jiných schopnostech. Finkova večeře měla navíc charitativní doplněk.
Fink ve své obhajobě samozřejmě trval na tom, že neměl na akci žádné komerční zájmy. Fink byl a je pokladníkem konzervativní strany i nadále. Podobně lord Sheikh tvrdil, že šlo jen o společenskou akci, která nebyla nijak spojena s byznysem. Lord Stevenson zase měl dle svého mluvčího na mysli pouze dobro, a to dobro vzdělávání, přestože daná forenzní firma ve svých materiálech tuto akci nazývala jako zákaznickou akci (customer event).
Nikomu se samozřejmě nic nestalo a nadále pokračují pilně ve své kariéře. Lordi jsou sami schopni si se svými pravidly poradit a obejít je. Je-li lord Anthony St John placeným poradcem IT firmy 2e2 a nemůže-li dle nových pravidel sponzorovat recepci této firmy ve sněmovně, tak příští rok je organizátorem této události Lord Merlin Hay Erroll, který sedí ve stejné kanceláři jako lord St John a objevil v sobě zájem o tento sektor podnikání. [4] Dejme lidem čas a obejdou veškerá možná i nemožná pravidla.
Zajímavostí je, že předchůdce lorda Finka na místě pokladníka konzervativní strany Peter Cruddas, byl pomocí provokace novinářů z novin „The Sunday Times“ přistižen při tom, jak „prodává“ večeře v Downing Street s premiérem Davidem Cameronem (a jeho kancléřem Georgem Osbornem). Bratru večeře stála jen 200 až 250 tisíc liber, ale pak bylo možné se zeptat premiéra na cokoliv. Cruddas musel rezignovat. Ještě, že místní „nezávislé“ soudy přiřkly Cruddasovi odškodné za hanlivý článek ve zmíněných novinách ve výši 180 tisíc liber. [5] Skutečně o tom Cameron nevěděl?
Co třeba sociální bydlení v Anglii? Anglická vláda odhadovala, že 60 tisíc nájemců, kteří bydlí v obecních nájmech (na které existují pořadníky čekatelů) má vlastní bydlení. Dále mezi chudými se nalézal třeba bos strojvůdcovských odborů Bob Crow nebo bývalý předseda Camdenského koncilu (rady) a současný labouristický poslanec Frank Dobson. [6] Tedy tito nájemci mohou bydlet ve vlastním a nemusí blokovat zhruba 60 tisíc bytů. Jistě však řada dalších z těch, kteří nemají zrovna vlastní bydlení, si může dovolit klasický komerční pronájem. Co zřídit sociální bydlení i u nás? Potřebných politiků, odborářských bossů, „podnikatelů“ a jiných by se jistě našlo dost.
Österech als Korruptionreich?
Rakousko je na tom s korupcí prý relativně dobře (anebo ji zde jen lépe umí maskovat?). Strávil jsem asi 25 minut hledáním případů ohledně korupce v Rakousku na webu novin „Wienerzeitung“. Našel jsem toho celkem dost. Na rozdíl od Anglie zde padly i nějaké tresty. Zde je tedy pár vybraných citací k několika případům. První se týká tzv. systému Haider, který je spojován s dnes již zesnulým kontroverzním politikem Jörgem Haiderem.
V článku „Co trápí Korutany“ se jeho autor Reinhard Heinisch zabývá tímto systémem a korupcí v Korutanech (spolková země). Dle něho image Korutan: „V posledních letech se k tomu přidala ještě image hluboko zakořeněné korupce. Od smrti Jörga Haidera se zabývají státní zastupitelství, soudy a média téměř nepřehledným množstvím skandálů a obvinění z korupce, které nakonec vyvrcholily soudním obviněním zemského předsednictva strany FPK a ÖVP.“.
A dle téhož autora původ tohoto systému leží v někdejších vládách sociální demokracie (SPÖ) v této zemi: „V době dominující SPÖ užívala vláda spolkové země svého ústředního postavení, aby si zajistila udržení vlastní moci a aby vládnutí odpovídajícím způsobem rudě zabarvila. Vznikla kultura politických závislostí. Když FPÖ ke konci osmdesátých let zesílila, naskytla se šance zlomit stávající systém a absolutní moc SPÖ. ÖVP, která ve „městě úředníků“ Klagenfurtu ustanovila starostu, kooperovala se Svobodnými. Od roku 1989 se podařilo oběma stranám zatlačit předsednictvo SPÖ spolkové země, dokud se o deset let později nestal Haider vlastní silou předsedou vlády spolkové země.
Místo aby „Wágnerovský systém“ [Leopold Wagner, někdejší sociálně demokratický zemský hejtman Korutan, který těsně unikl i pokusu o vraždu, útočník se přiznal, že motivem měl být obchod se stranickými legitimacemi] využil příznivé doby, byl nahrazen „Haiderovským systémem“. Jestliže byla za SPÖ rozhodující partajně-politická kalkulace, přidružila se k ní nyní také kalkulace regionálně politická. A právě v tomto okamžiku, kdy vyžaduje globalizace celoregionální řešení témat vzdělávání, doprava, průmysl, cestovní ruch, se pod Haiderem zdokonaluje politika rozděl a panuj.“ [7]
Rakousko je kuriózní v tom, že do vězení se zde dostal bývalý ministr vnitra a člen evropského parlamentu lidovec (ÖVP) Ernst Strasser. Ten byl přistižen při pokusu o korupci. V článku „4 roky vězení pro Strassera mají působit odstrašujícím dojmem“ se píše: „Svým veskrze tvrdým rozsudkem chtěl soudce Oschak dle vlastních slov dát najevo, že korupce už nebude v Rakousku trpěna. Oschak doufá, že rozsudek bude mít odstrašující účinek. Pro dřívějšího šéfa protikorupčního státního zastupitelství (Korruptionsstaatsanwaltschaft), Waltra Geyera, je případný rozsudek: „Není mírný, ale ani přehnaně přísný.“ Avšak případ Strassera je prý také „neobvyklý a těžko srovnatelný s jinými kriminálními případy“. Zásadní preventivní účinek, jakého chtěl soudce dosáhnout, je prý „právě v tak citlivé oblasti, jakou je oblast politicko-hospodářská, velmi důležitý“, říká Geyer „Wienerzeitung“.
Z tohoto rozsudku bude mít užitek i image Rakouska, myslí si odhalovač korupce v penzi - „ne hned, ale časem“. Především by teď veřejnost měla nabýt dojmu, že se ve věci boje proti korupci v Rakousku něco dělá: ať jde o zákon proti lobbingu nebo též přísnější zákon o financování politických stran.“ [8]. Někdo si řekne, že alespoň šel sedět, ale i u nás občas někdo sedí (příkladem může být D. Rath anebo starosta Aleš Kvapil, který dostal nad to 7 let). Z této citace je také patrné, že korupce je v Rakousku zřejmě problém, když má mít Strasserův trest i odstrašující účinek.
Dalším korupčníkem se ukázl být politik FPK (Svobodní v Korutanech) a BZÖ (Aliance pro budoucnost Rakouska) Uwe Scheuch: „Vrchní spolkový soud v Grazu (OLG) potvrdil ve středu rozsudek první instance v aféře Part of the game. Scheucha tento rozsudek pravomocně odsuzuje k sedmi měsícům vězení podmíněně a k peněžité pokutě 67.500 Euro. Expolitik přislíbil v utajeném záznamu rozhovoru ruskému investorovi rakouské státní občanství (jako „part of the game“), pokud by tento poslal straně (tehdy BZÖ) finanční dar. Filzmaierovi [politolog Peter Filzmaier] se zdá „kuriózní“, že je pro Scheuchův odchod z politiky potřeba rozsudek.
Koneckonců se už od začátku jedná o nepatřičné chování. Politický expert si nemyslí, že bude mít rozsudek vliv na korutanské volby do parlamentu spolkové země, které mají být 3. března, koneckonců byl jen potvrzen dřívější rozsudek. „Obyvatelé vynesli svůj soud již dříve“, tolik Filzmaier.“ [9] Zřejmě už ani v Rakousko neplatí, že obvinění znamená přerušní či konec kariéry. Musí se počkat na odsouzení.
Dne 21. března 2012 se ve Wienerzeitung zabývala Katharina Schmidt kauzou Alfonse hraběte Mensdorff-Pouilly (jed v ní mimo jiné o korumpování politiků): „Na začátku schůze, která se znovu zabývala možnými platbami od telekomu a protikorupčním tažením, se zdálo, že jde o to, kterému z poslanců se nakonec podaří přerušit Mensdorffovo obhajovací staccato. Zelený Peter Pilz mu vytýká platby, které on nebo jeho firma MPA údajně dostala od telekomu. „Nemám s tím nic společného“ byla standardní odpověď.
Pilz neměl štěstí ani, když šlo o spisový záznam, na základě kterého mohla být podle tohoto Zeleného poslána platba od Telekomu přes Mensdorffovu firmu MPA-Budapest na firmu jménem CFU. Jediným společníkem této firmy je prý tehdejší šéf kabinetu za exministra vnitra Ernsta Strassera, Christoph Ulmer. Hrabě nechtěl dokonce ani říct, zda se u spisového záznamu jedná o jeho podpis. Ulmera prý každopádně zná přes jeho paní, nemá s ním ale v současné době mnoho do činění.
Ulmerův právník všechny výtky odmítl - prý vůbec žádné platby od Mensdorffa-Pouillyho neexistovaly. Na zeď mlčení narazil i šéf frakce ÖVP Werner Amon, který společně s Telekomem, částí syndikátu Tetron, žádal informaci o Mensdorffově spojení s Alcatelem a Motorolou. O smích se lobista postaral, když na otázku mandatáře FPÖ Waltera Rosenkranze o protikorupčním tažení odpověděl, že o tom četl v mediích.
Teprve členu BZÖ Stefanu Petznerovi se podařilo přimět Mensdorffa k tomu, aby mluvil - i když ne ve smyslu předmětu vyšetřování, kvůli kterému byl Oranžový kárán i od šéfky výboru Gabriely Moser (Zelení). Neboť Petzner nechal přednést referát o tom, jak odhalovat korupci, což ale vůbec nepřispělo k objasnění peněžních toků. Pilz vytýkal Mensdorffovi i vyzvedávání hotovosti v roce 2006 ve výši 5,1 milionů Euro.
Příslušný seznam byl při domovní prohlídce u Mensdorffa nalezen. Dle Pilze ukazují tyto výběry na „člověka, který pere peníze“. Hrabě k tomu řekl: „Jaktěživ jsem neposkytl politikovi nebo politické straně nějakou finanční podporu, dar, sponzorství nebo cokoliv jiného.“ [10]
Tak co, ještě si myslíte, že platí všude dobře kromě u nás doma v České republice?
[1] Anglická wikipedie, hesla “News International phone hacking scandal“ a “Metropolitan Police role in the news media phone hacking scandal“. Dále (přístup III/2014): http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/novinarka-the-sun-pujde-k-soudu-uplacela-policistu/r~i:article:769305/, (přístup III/2014): http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vztahy-s-medii-mi-prerostly-pres-hlavu-priznal-cameron/r~i:article:748784/ a Tax official arrested in probe into bribery by journalists, The Evening Standard 15. 5. 2012, s. 5, viz i zde (přístup III/2014): http://www.standard.co.uk/news/crime/tax-official-arrested-in-probe-into-bribery-by-journalists-7753787.html.
[2] 'I have never asked a prime minister for anything' media mogul insist, The Guardian, 26. 4. 2012, s. 4, viz i zde (přístup III/2014): http://www.theguardian.com/media/2012/apr/25/rupert-murdoch-prime-minister.
[3] Secretary of State for Health, a tím je i nyní. Hunt se také umí vyhnout placení daní (Anglická wikipedie, heslo “Jeremy Hunt (politician)“). Dále Case for the defence: how the minister's statement stacks up, The Guardian, 26. 4. 2012, s. 6, viz i zde: http://www.theguardian.com/politics/2012/apr/25/jeremy-hunt-rupert-murdoch.
[4] Cameron's fundraiser caught in £6,000 corporate deal for House of Lords dinner a How the House of Lords became a private club for peers and their friends, The Independent, no. 8016, 19. 6. 2012, s. 1, 6 a 7, viz i zde (přístup III/2014): http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/david-camerons-fundraiser-caught-in-6000-corporate-deal-for-house-of-lords-dinner-7858830.html a http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/david-camerons-fundraiser-caught-in-6000-corporate-deal-for-house-of-lords-dinner-7858830.html.
[5] Anglická wikipedie, heslo „Peter Cruddas“.
[6] Council houses are homes for the poor, not assets for the rich, The Evening Standard 15. 5. 2012, s. 14, viz i zde (přístup III/2014): http://www.standard.co.uk/comment/comment/council-houses-are-homes-for-the-poor-not-assets-for-the-rich-7753566.html. Viz i anglická wikipedie, heslo „Frank Dobson“. Camden je část Londýna.
[7] Woran es in Kärnten krankt, 8. 3. 2013 (přístup III/2014): http://www.wienerzeitung.at/themen_channel/wz_reflexionen/vermessungen/529907_Woran-es-in-Kaernten-krankt.html. ÖVP = Rakouská lidová strana, FPÖ = Svobodná strana Rakouska (Svobodní) a FPK = Svobodní v Korutanech, dnes součást FPÖ. Překlad této a dalších citací paní Jitka Nekvindová, Liberec.
[8] Vier Jahre Haft für Strasser sollen auch zur Abschreckung dienen, 15. 1. 2013 (přístup III/2014): http://www.wienerzeitung.at/dossiers/korruption/516225_Ein-Urteil-mit-Vorbildwirkung.html. K Ernstu Strasserovi viz anglická wikipedie, heslo “Ernst Strasser”.
[9] Schuldspruch für Uwe Scheuch, 16. 12. 2012 (přístup III/2014): http://www.wienerzeitung.at/dossiers/korruption/510679_Schuldspruch-fuer-Uwe-Scheuch.html.
[10] Entschlagungssalve des Jägermeisters, 21. 3. 2012 (přístup III/2014): http://www.wienerzeitung.at/nachrichten/oesterreich/politik/445137_Entschlagungssalve-des-Jaegermeisters.html.