Naleznete je ve všech sférách lidské společnosti – v pracovních kójích, v obchodech, v oblasti sportu, v davu protestujících lidí – ať už jsou velké jako ředitelská křesla nebo malé jako dětská hřiště. Mluvíme o vůdcích. Praví vůdcové se však od ostatních lidí s vedoucím postavením liší jedním významným rysem – zralostí. Svou zralost si vybudovali tím, že dříve, než začali řídit ostatní, dokázali řídit nejprve sami sebe.
Skuteční vůdcové vynikají v oblasti komunikace, vnímání, vytváření vizí a snů. Nebojí se rizika. Dokáží dát strukturu věcem, které jakoukoli strukturu postrádají. Mají schopnost udělat ze složitého jednoduché. To všechno jim umožňuje pozornost, kterou věnují nehmotným věcem.
Skuteční vůdcové se učí řídit lidi se stejnou pozorností, kterou věnují finančním záležitostem. Celý život se neustále rozvíjejí v oblasti poznávání lidských povah a uspokojování lidských potřeb. Vůdcem nemůže být někdo, koho nikdo nenásleduje. Zralí vůdcové dokáží motivovat a vytvářet atmosféru vzájemné důvěry, nejen trestat a kontrolovat. Zanechávají za sebou stopy v podobě prospěšné a dobře odvedené práce, schopných lidí a přetrvávajících hodnot. Navíc si dokáží přiznat, kdy je čas odejít a nebojí se předat své zkušenosti nástupcům.
-kk-